Rakouský kancléř Christian Kern požaduje citelné krácení unijních prostředků pro členské země EU, které budou nadále odmítat přijímání uprchlíků. Tento návrh vznesl den před summitem EU v Bruselu, který se bude zabývat také migrační krizí.
Opatření by postihlo zejména země visegrádské čtyřky, jejímž členem je kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
"Pokud se (některé) země budou nadále vytrvale vyhýbat řešení migrační otázky nebo provozovat daňový dumping na úkor sousedů, potom by už neměly v budoucnu dostávat platby z Bruselu v miliardové výši," řekl Kern německému listu Die Welt. Zřejmě tak narážel hlavně na Maďarsko, které chce snížit korporátní daň na nejnižší úroveň v Evropě a přilákat tak maximum zahraničních firem. Takovéto daňové podbízení podle Vídně hrozí, že nejvíc postihne právě sousední Rakousko.
"Selektivní solidarita by také měla v budoucnu vést ze strany čistých plátců (EU) k selektivní připravenosti platit," dodal sociálnědemokratický předseda vlády.
V Bruselu se ve čtvrtek a pátek koná summit EU, jenž se má věnovat i migrační politice. Evropskou komisí prosazované rozdělování uprchlíků mezi členské země EU zásadně odmítá zejména visegrádská skupina.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý prohlásil, že nepodporuje krácení dotací z EU zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky. O tomto postihu ale mluví jiní němečtí politici, včetně kandidáta sociální demokracie na kancléře Martina Schulze.
Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová zase v úterý uvedla, že vyplácení unijních peněz členským zemím by mohlo být v budoucnu podmíněno dodržováním zásad právního státu a dalších hodnot.
