Zatímco se středoevropská média utápějí v dešti, v Turecku se bez jejich většího povšimnutí dějí věci, jež by mohly změnit situaci a vývoj v této pro EU veledůležité zemi. Nastává snad "turecké jaro"? Stává se Taksimské náměstí v Istanbulu Tahrírským (v Káhiře), jak provolávají někteří demonstranti?
Masové protesty, které vypukly minulý týden v blízkosti centrálního náměstí v Istanbulu, budou jistě představovat milník v turecké politice, soudí francouzský deník Le Monde.
Zahájila je hrstka protestujících z "okraje společnosti", jak je například rád a s jistým opovržením označuje premiér Recep Tayyip Erdogan, s cílem zachránit městský park před developerským projektem spojeným se stavbou mešity.
Postupně se ale mění v obrovské hnutí proti politice šéfa vlády, opírajícího se o násilné policejní represe a nadměrné používání síly.
Hnutí vykrystalizovalo z nahromaděného odporu od krajně levicového politického spektra po pravicové proti Erdoganově monopolizaci moci, která již trvá deset let. Světská veřejnost se stále více a každodenně rozhorluje nad pronikáním náboženství do veřejné sféry a nad tím, jak Erdogan náboženství využívá k vládnutí.
Například za pouhých několik dní se přijal zákon, který omezuje konzumaci alkoholu. Arménský intelektuál Nisanian byl odsouzen za "rouhání" k 13 měsícům vězení poté, co kritizoval proroka Mohameda. A ankarská radnice vyzvala občany, "aby se chovali v souladu s morálními hodnotami".
-51ac897bba087_520x294.jpg "Demonstranti při střetu s policií u Dalmabahce, kde má premiér v Istanbulu oficiální kancelář.")
Měsíce trvající zákroky a hromadné zatýkání v rámci údajného boje proti terorismu už unavují umírněné až krajně levicové strany, studentská hnutí a odborové organizace, které jsou hlavními terči represí.
Turečtí alávité, což je menšinová a liberální větev islámu, se cítí diskriminováni vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP), která jejich odlišnost neuznává.
Seznam utiskovaných skupin je dlouhý. Všichni shodně odsuzují autoritářského vůdce turecké vlády, jeho brutální styl, megalomanské urbanistické projekty, jimiž zahlcuje Istanbul, a klanový systém, který si v tomto městě vybudoval už v době, kdy v něm před 20 lety byl starostou.
Erdoganova moc vznikla na pevných základech poté, co se její nástup opíral o zahájení procesu jednání o přistoupení k Evropské unii a o reformní plány. Posílily ji dvoje volby, které se přeměnily ve faktická referenda: v roce 2007 obdržela islámská strana AKP 47 procent hlasů a v roce 2011 50 procent.
To umožnilo Erdoganovi zbavit se veškeré vnitřní opozice. Armáda, státní aparát, justice a média, která se předtím proti němu stavěla, se stala nástroji v rukou vládnoucí strany a jejího vůdce.
Zatímco nepokoje ovládly Taksimské náměstí, televize vysílala Erdoganovu konferenci ze dne boje proti kouření.
Policejní síly, jejichž počet se od nástupu Erdogana k moci ztrojnásobil, beztrestně předvedly bezprecedentní násilí proti protestujícím.
V roce 2014 má Erdogan zacíleno na funkci prezidenta republiky, kterou chce dobýt po příslušné reformě ústavy, jež zavede v Turecku prezidentský systém. Mnozí se obávají, že tím nastane další omezování svobod.
Svět nevidí, co se děje v Turecku. Večer bude krutý! Svědectví Češky |
|
Několik dní zpátky se přibližně 50 lidí snažilo uchránit přírodní park v Istanbulu před tím, aby ho zničili a postavili tam obchoďák. Z této demonstrace se ale stala jedna z největších demonstrací v Turecku za posledních 100 let a to co se děje teď a tady si mnoho lidí v Čechách ani neumí představit.
Vláda v čele s prezidentem a za prdelí s policií nařídila, aby se demonstrace odstranili, a policie tak používá vodní děla, slzáky a jakýsi růžový plyn, který způsobuje lidem epileptické záchvaty. Lidé se od první demonstrace začali bouřit v celém Turecku a každý den se organizují pochody, při kterých utrpí zranění mnoho dalších lidí. Nyní se demonstrace rozrostly do protivládní formy, jelikož se otevřela i jiná témata, která turecký lid také tíží. Střety, ke kterým dochází i ve městě, ve kterém žiji, v Izmiru, jsou brutální a to nemluvím o protestech v Istanbulu, kde lidé už několik nocí nespí a v zemi se o ničem jiném nemluví. A media? Tak ta jsou napojená na politické strany a mají zakázáno o tomto tématu jednat, takže všechny informace se dostávají jen z jedné stanice, které vysílá o tomto problému a jinak i zahraniční média toho neví mnoho, jelikož se to vláda snaží ututlat. Vláda nařídila vypnutí všech kamer na veřejných místech, aby nebyly důkazy, a snaží se stále mlžit s tím, že se dále pokračuje v boji s ,,extremisty,, kteří jsou vlastně normální lidé, děti, studenti , rodiny- no prostě všichni!!! Dnes se chystá další demonstrace v mém městě a mnoho dalších částech Turecka. Už teď se například u nás davy se ženou do centra a večer bude krutý!!! A svět zůstává slepý tomu co se tady děje..." z Izmiru
|
