Sotva vstoupilo v platnost rakouské nařízení omezující počet přijatých žádostí o azyl na hranicích na maximálně 80 denně, začala Vídeň hovořit o dalším snížení stropu. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová řekla, že nyní stanovená mez nebude natrvalo stačit a bude se muset po dohodě se sousedními zeměmi dál snižovat.
"V dalším sledu budeme muset denní horní limity dál snížit," řekla ministryně. I to ale podle ní bude činěno strukturovaně a po dohodě se sousedními státy. Nyní jde v první řadě o to, aby nebyly hromaděním uprchlíků přetíženy balkánské státy.
"Nesmíme pracovat proti sobě, nýbrž musíme za brzdu zatáhnout společně," řekla lidovecká politička. Důležité prý je, aby každá země podél balkánské trasy postupovala na svých hranicích restriktivněji.
Miklová-Leitnerová přitom německé televizní stanici ZDF řekla, že i ona si přeje celoevropské řešení a že Vídeň stojí za německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Rakousko ale nemůže na evropské řešení čekat, a proto spoléhá na národní opatření. Ta podle ní "udávají tempo".
Kvóty prozatím nebudou vyčerpány
Od 8.00 SEČ Rakousko na svých hranicích přijímá nanejvýš 80 žádostí o azyl denně a vpouští na své území nanejvýš 3200 migrantů, kteří chtějí alpskou republiku využít jako tranzitní zemi na cestě do jiných cílových zemí. Vzhledem k výraznému oslabení přílivu migrantů během zimního období tyto kvóty alespoň prozatím patrně zdaleka nebudou vyčerpány. Letos hodlá Rakousko přijmout nanejvýš 37 500 nových žadatelů o azyl.
Loni jich zaregistrovalo 90 tisíc, což je více než jedno procento rakouské populace.
Rakouská vláda tento týden hájila zavedení národních kvót neschopností Evropské unie trvale přibrzdit příliv migrantů a prosadit trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků, jak ho prosazuje zejména Německo.
Rakouská opatření ostře kritizoval eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos, podle něhož jsou jednoznačně v rozporu s unijním právem. Rakousko na svém rozhodnutí trvá.
