Pod tlakem. Řekové jednají v Bruselu s věřiteli o reformách

Zástupci Řecka a mezinárodních věřitelů v sobotu v Bruselu pod časovým tlakem jednají o seznamu reforem plánovaných vládou v Aténách, jehož schválení je podmínkou pro uvolnění dalších peněz pro zadluženou jihoevropskou zemi. Jednání na expertní úrovni budou probíhat celý víkend, uvedla agentura DPA. Ta citovala i nejmenované zdroje z Evropské komise, podle nichž se obě strany k dohodě propracovávají jen velice klopotně.

Zástupci věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, dostali seznam reforem už v pátek. Nyní budou společně posuzovat, zda jsou z jejich pohledu dostatečné. Pokud je nakonec odsouhlasí, mohli by podle diplomatů ministři financí eurozóny už v nadcházejícím týdnu schválit odblokování finanční pomoci.

Eurozóna sice koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Atény přitom tlačí čas: pokud by kýžená finanční pomoc nepřišla, mohla by se státní kasa už v polovině dubna potýkat s vážným nedostatkem prostředků.

Nejmenovaný představitel řecké vlády v pátek agentuře Reuters řekl, že plánované reformy zahrnují opatření, která v letošním roce zvýší státní příjmy o tři miliardy eur (přes 82 miliard Kč). Vláda podle něj vycházela z očekávání, že řecká ekonomika v letošním roce poroste o 1,4 procenta a že primární rozpočtový přebytek bude v rozsahu 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Záchranný program přitom počítá s tříprocentním přebytkem. Primární rozpočet nezahrnuje splátky dluhů.

Reformy počítají i se zvýšením nejvyšší sazby daně z příjmů na 45 procent, s novou daní z nemovitosti, zvýšením DPH za luxusní zboží, ale také s bojem proti daňovým únikům prostřednictvím zavedení registračních pokladen a pokračováním privatizací.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.