Napětí
Referendum Britů Evropskou unii promění. Ať dopadne jakkoliv
23.02.2016 05:35 Analýza
Evropská komise nepovede žádnou kampaň před červnovým britským referendem o setrvání země v Evropské unii, řekl její mluvčí Margaritis Schinas. Přesto je postoj unijní exekutivy k referendu jasný a pro jednou se v tom komise shoduje i se členskými zeměmi bloku: Odchod Británie by byl špatnou zprávou.
Také proto se poslední unijní summit snažil ve složitých jednáních vyjít vstříc britskému premiérovi Davidu Cameronovi, který s vlastní kampani za setrvání v unii začal bezprostředně poté, co se s ostatními šéfy států a vlád na vrcholné schůzce dohodl. Ať už ale referendum dopadne jakkoliv, je jasné, že pro EU bude znamenat změnu.
Je přitom otázka, kolik z Britů si nyní Cameronem v Bruselu dojednaný a právně závazný dokument vůbec přečte. Řešit přitom nebudou jen další osud své země, kdy po případném odchodu z EU není zcela jasný následný vývoj, například ohledně obnovených snah Skotska o samostatnost.
Případný "brexit", jak se možnému konci Británie v EU říká, by byl také šokem pro samotnou osmadvacítku.
Na podobnou situaci plány nejsou
Informovaný představitel Evropské unie sice tvrdil, že na podobnou situaci se nyní žádné plány nechystají, už teď je ale jasné, že klidně i několik let trvající jednání o dalších a dalších detailech britského odchodu by byla dlouhá a složitá.
To vše by se dělo za velmi komplikované mezinárodní situace, ve které by bylo v důsledku britského rozhodnutí zásadním způsobem otřeseno postavení EU jako takové.
Cameron si ale neúspěch nepřipouští, přestože podle průzkumů jsou Britové zatím rozděleni zhruba na poloviny.
"Budeme mít to nejlepší z obou světů," sliboval na noční tiskové konferenci po summitu. Británie prý bude mít v důsledku dohody v unii "zvláštní postavení" - bude účastna jen v těch částech evropského projektu, které pro ni mají smysl, a bude moci ovlivňovat rozhodnutí, která se jí týkají.
Po sobotním jednání britské vlády - první víkendové schůzce kabinetu od války o Falklandy na počátku 80. let - pak Cameron oznámil termín referenda. Britové půjdou hlasovat 23. června, podle kalendáře to je mimochodem plánovaný první jednací den červnového summitu EU.
Britský premiér ale doma čelí nejen otevřeně protievropské Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP), ale také opozici ve vlastní konzervativní straně, včetně části ministrů jeho kabinetu, kteří se rozhodli podpořit kampaň za vystoupení z evropského bloku, přidal se také vlivný londýnský starosta Boris Johnson.
Hospodářství i zemí bez eura
Londýnská finanční City přitom dává většinou najevo svou podporu setrvání země ve společném trhu. Ochraně libry, britských firem, bank i daňových poplatníků a vůbec britských finančních zájmů v EU je ostatně věnována významná část dohody ze summitu. Britové, či ostatně kdokoliv jiný, budou moci například požádat, aby se otázka, kterou by normálně řešila jen eurozóna, ale která může ovlivnit hospodářství i zemí bez eura, dostala na jednání unijního summitu, tedy hlav států celé unie.
Debata o brexitu má ale vzhledem k eurozóně ještě jeden důsledek. Rok trvající jednání s Brity a v podstatě paralelně se rozvíjející řecká dluhová krize utvrdila Německo a Francii v přesvědčení o potřebě dalšího posílení a "prohloubení" eurozóny. Ostatně Britové s tímto pohledem v zásadě souhlasí, ovšem s dovětkem, že oni chtějí stát mimo. Diskuse o vztahu Británie k eurozóně tak vedla k novému otevření diskuse o několikarychlostní EU.
Cameronovým argumentem do nadcházejících hádek s euroskeptiky mohou být jasně a jednoznačně formulované věty páteční dohody o tom, že Spojeného království se netýká další politická integrace. Ostatní země slíbily Británii, že až se příště budou měnit základní unijní dokumenty, bude v nich napsané, že odkazy na "stále těsnější unii" se na Brity nevztahují a že z nich neplynou žádné právní důsledky.
Cameron dosáhl dohody
Bez velkých sporů Cameron dosáhl dohody na potřebě větší konkurenceschopnosti, dokončení vnitřního trhu či snižování administrativní zátěže. Parlamenty unijních zemí budou moci - pokud si jich to bude přát dostatečné množství - žádat, aby se členské země přestaly zabývat určitým legislativním návrhem.
Velká část jednání, která ve čtvrtek a v pátek zdržela dění na summitu, byla věnována detailům britské snahy omezit přístup lidí z jiných unijních zemí k některým britských sociálním dávkám. Výsledný kompromis, o kterém vyjednávala jménem visegrádské skupiny (V4) také Česká republika, je sice rozsáhlý, má ale daleko do Cameronových původních představ.
"Britové budou mít na výběr. Zda zůstanou v takto reformované unii, nebo se rozhodnou pro odchod," prohlásil v noci na sobotu před novináři britský premiér. V uzavřené dohodě jde však daleko více o reformu vztahů mezi Británií a unií.
Plyne z ní totiž mimo jiné, že všechny domluvené změny padají pod stůl, pokud Britové v referendu další účast v EU odmítnou. Příslušné návrhy legislativních změn, na jejichž základě se nyní domluvené změny teprve stanou realitou, totiž Evropská komise předloží členským zemím a europarlamentu jen v případě kladného výsledku britského hlasování.
Na reformu si tak i po únorovém summitu bude muset Evropská unie ještě počkat.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.