Regiony Evropy roku 2050. Češi průměrné perspektivy

Evropou první poloviny 21. století probíhá neviditelná hranice dělící starý kontinent na vítěze a poražené. Pomyslné linie se z větší části orientují podle železné opony, která už sice zmizela před šedesáti lety, ale oproti řadě optimistických předpokladů stále existuje. I jako dělítko Německa. Tak vypadá Evropa roku 2050 v prognóze demografů renomovaného berlínského institutu.

Nejperspektivnějším regionem Evropy z hlediska budoucího demografického vývoje obyvatelstva je Island, následovaný skandinávskými hlavními městy Stockholmem a Oslem a několika regiony Švýcarska.

Oblasti České republiky a Slovenska patří k evropskému průměru. K územím s nejhorším výhlídkami náleží vybrané regiony jižního Středomoří, balkánských států a Polska.

Ale ani východnímu Německu se stále nedaří dostihnout rozvinutější západní spolkové státy, vyplývá ze studie demografů z Berlínského Institutu pro obyvatelstvo a rozvoj.

Spolková republika se v tomto ohledu prezentuje jako země extrémů. V žádném jiném státě EU neexistují (roku 2050) tak extrémní protivy, říká pro německý tisk Steffen Kröhnert z citovaného berlínského ústavu. Razantně se rozvíjející regiony na jihozápadě Německa a oproti nim chudé, téměř pustnoucí oblasti na severovýchodě země.

Vědci porovnali 285 evropských regionů, přičemž mezi 24 rozhodujícími ukazateli byly například údaje o příjmech, investicích do vzdělání a vědy, počty dětí, nezaměstnanost a zaměstnávání starších osob, ale také ekologické faktory. 

Současné demografické prognózy vycházejí z předpokladu, že 27 zemí Evropské unie ztratí do roku 2050 50 milionů obyvatel. Stane se tak v případě, že úbytky nebudou nahrazeny příchozími ze zahraničí. Nejnovější studie německých odborníků zkoumá, jak dobře se Evropa na tyto budoucí změny připravuje.

Rozdělená Evropa

Šéf berlínského institutu Reiner Klingholz doporučuje jako vzor skandinávské země, a zvláště pak Island. Úspěch jim prý zaručuje výkonná ekonomika, vysoká úroveň vzdělání obyvatel, silný podíl ekonomicky aktivních žen a starších lidí, a rovněž i vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva. 

"Island dělá prakticky všechno správně," tvrdí Klingholz s tím, že pokud se dá věřit dotazníkům, patří proto Islanďané mezi nejšťastnější lidi na světě. Současně ale připouští pochybnosti, zda si stát s 300 tisíci obyvateli mohou brát jako příklad země s desítkami milionů obyvatel.

Velmi dobře je prý na tom i Irsko, Velká Británie, státy Beneluxu, Francie, jižní části Německa a některé regiony severní Itálie a severovýchodního Španělska.

Na opačném konci žebříčku jsou jižní zemědělské regiony Itálie a Řecka, a dále vybrané oblasti Rumunska, Bulharska a Polska, které trápí negativní demografické tendence, jako je nízký počet narozených dětí, odchody mladých lidí do ciziny a s tím související stárnutí populace.

Češi průměr - téměř už tradičně

Mezi deseti demograficky nejhůře postiženými evropskými regiony jsou přitom i tři východoněmecká území Sasko-Anhaltsko, Chemnitz a Durynsko, které autoři studie proto považují za "oblasti ve stavu ohrožení".

Baltské státy i Česká republika a Slovensko se podle této analýzy již úspěšně přizpůsobily nové ekonomické a sociální realitě, vzniklé po rozpadu sovětského bloku, a dotahují se na některé méně výkonné západoevropské regiony.

Velmi dobré perspektivy má ve studii Praha. České republice, Slovinsku a hlavním městům Maďarska a Slovenska proto dávají němečtí vědci větší naděje na úspěšnou budoucnost než oblastem bývalé Německé demokratické republiky, kde se i přes masivní subvence stále nepodařilo smazat rozdíly mezi západem a východem Německa. 

Foto: Profimwedia a AP