Belgie
Rok po teroru: Brusel žije dál s vojáky a policisty v ulicích
21.03.2017 10:21
Rok po teroristických útocích, které si na bruselském letišti Zaventem a na stanici metra Maalbeek vyžádaly 32 obětí a stovky zraněných, žije belgické hlavní město dál za zvýšených bezpečnostních opatření. Pohled na vojáky v ulicích, zátarasy a silné policejní hlídky se stal běžnou součástí života obyvatel Bruselu.
"Myslím, že rok po útocích v zemi začíná konečně vznikat politická kultura, pokud jde o teroristickou hrozbu. Do útoků tu nic takového nebylo," řekl Herman Matthijs, odborník na bezpečnost a terorismus z bruselské univerzity.
Problémem však podle něj nadále zůstává absence jakékoli debaty o zjednodušení složité policejní struktury v Belgii a Bruselu zvlášť. "Je tu šest policejních složek. Pokud jde o policejní systém v Bruselu, je to naprostý chaos," upozornil Matthijs. Příbuzní některých obětí útoků mimo záznam připomínají, že policie měla při vyšetřování teroristických akcí problémy například s potřebou neustálých překladů dokumentů mezi francouzštinou a vlámštinou, tedy dvěma nejrozšířenějšími jazyky v Belgii.
Tomas Renard z britského bezpečnostního analytického střediska Rusi tento měsíc připomněl, že z 30 opatření, které belgická vláda v souvislosti s terorismem oznámila, jich bylo realizováno či se plní 26.
"Právní rámec boje s terorismem se rozšířil, posíleny byly finanční i lidské zdroje dostupné bezpečnostním službám. Kromě represivních opatření zesílily také snahy o prevenci," napsal Renard ve své analýze dění v Belgii po atentátech.
Přesto je podle něj Belgie z hlediska terorismu dál ohrožená a klíčem k řešení je správné pochopení hrozeb. Jednou z nich jsou návraty takzvaných zahraničních bojovníků, tedy mladých radikálů, kteří odjeli z Belgie bojovat na blízký Východ v řadách organizace Islámský stát. Podle Renarda nyní asi dvě desítky z nich jednají s belgickými úřady o svém návratu. Přidali by se tak k asi 120 lidem, kteří se od roku 2012 do země už vrátili. Někteří z nich zůstávají bezpečnostním rizikem, tvrdí britský analytik. Dalším problémem je podle něj pokračující radikalizace části mládeže, především z přistěhovaleckých komunit.
Nejznámější bruselská čtvrť
Symbolem problémů Bruselu se loni v médiích stala čtvrť Molenbeek, se kterou byli mnozí z radikálních islamistických útočníků spojeni. Tamní mladý politik Sammy Mahdi, šéf mládežnické organizace belgické lidové strany, se snaží situaci změnit.
"Molenbeek měl špatnou reputaci už před útoky. Po nich se to ještě zhoršilo a celý svět o čtvrti slyšel," připouští Mahdi. Pro lidi v Molenbeeku se moc nezměnilo, mediální cirkus po útocích jim prý spíš ublížil. "Všichni tu hledali teroristy. Lidé tu desítky let řeší své problémy, které nikoho nezajímaly," poznamenal v rozhovoru. Mahdi připomněl až padesátiprocentní nezaměstnanost mladých lidí ve čtvrti.
V prevenci se podle něj dá udělat daleko více také v dalších věcech, například při zajišťování imámů v mešitách. Aby byli místní, ne z Maroka, Turecka nebo států Perského zálivu. "Ale je to všechno pomalé," upozorňuje.
Mahdi uznává, že bezpečnost v Molenbeeku se zlepšila, v ulicích je daleko více policistů. "To existuje, ale další problémy to nevyřeší. Drogy se tu dál prodávají, dealeři si s policisty hrají na kočku a myš," poznamenal.
V Bruselu dál panuje druhý nejvyšší stupeň teroristické hrozby na čtyřstupňové škále. "V Belgii to znamená, že teroristický útok je možný. Je to vysoký stupeň pohotovosti a už ho držíme skoro dva roky," řekl Matthijs. Přítomnost asi 1400 vojáků v ulicích proto podle něj dává smysl. Jejím nejspíš nezamýšleným efektem navíc bylo zvýšení popularity belgických ozbrojených sil. Vojáci totiž přišli na pomoc policii, jejíž odbory na zvýšená bezpečnostní opatření reagovaly především upozorňováním, že situaci nezvládnou a že je na ni málo prostředků, připomněl expert.
Lars Ole Loecke z Dánska se v důsledku vysokého počtu policistů a vojáků v ulicích města opět cítí bezpečně, ačkoli stanici podzemní dráhy Maalbeek opustil před rokem jen pár minut před sebevražedným útokem. Poté, co se poničené metro znovu otevřelo, rozhodl se opět ho používat. "Byla to strašná událost, ale život jde dál. A nemůžete žít celou dobu ve strachu z vybuchujících bomb. Když čas od času slyšíte o nějakém incidentu třeba v Molenbeeku, vrátí se to. Ale cítím se bezpečně, pozor na teroristy teď dává hodně lidí," řekl zaměstnanec Evropského parlamentu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.