Více nezávislosti na Rusku. Litva a japonský koncern Hitachi podepsaly po více než ročním jednání licenční smlouvu o stavbě jaderné elektrárny v tomto pobaltském státě. Proti projektu se však zvedá stále větší odpor a opozice chce dosáhnout, aby o něm rozhodlo lidové hlasování.
K podpisu dohody došlo shodou okolností v době, kdy Japonci (dočasně) odstavili z provozu svou poslední jadernou elektrárnu. Její stavba v litevském městě Visaginas koncernem Hitachi-GE Nuxclear Energy má přijít na šest až osm miliard eur. Nikoho jiného Litevci na stavbu jaderné elektrárny nesehnali.
Zatímco vláda ve Vilniusu nemá ještě stále jasno, z čeho dosud největší investici v historii země zaplatí, proti projektu se v samotné Litvě zvedá stále větší odpor. V zemičce s pouhými 3,2 miliony obyvatel, nadto s nepříznivými demografickými prognózami, bude placení jaderné elektrárny pro Litevce stále větším břemenem, podotýká místní tisk.
Odpůrci projektu se snaží už několik týdnů sehnat dost podpisů na to, aby o něm mohlo rozhodnout referendum. Celkem jich potřebují shromáždit 300 tisíc. V dubnu se k odmítačům jádra připojila i Litevská sociálně demokratická strana (LSDP; v parlamentu s 23 křesly druhá nejsilnější). I její předseda Algirdas Butkeviius vládě vytkl, že nemá žádnou řádnou analýzu financování projektu.
Plány jaderného zařízení se podle něj opírají o sporné odhady a vágní naděje, že většinu vyprodukované elektřiny bude možné exportovat.
Projekt se dosud odůvodňoval hlavně větší nezávislostí země na dovozu energie, konkrétně z Ruska. To zní v uších Pobalťanů dobře. Moskva drží svými dovozy energií do Pobaltí tamní země částečně pod krkem. I proto se Litevci tak těžce loučili se svou jadernou elektrárnou Ignalia, již museli pod tlakem Evropské unie před třemi lety zavřít. Byla to elektrárna s reaktory, které měl i roku 1986 havarovaný Černobyl.
EU dotovala odstavení Ignalie přibližně dvěma miliardami eur.
Debaty o národní nezávislosti v dodávkách energií dosud zatlačovaly do pozadí takové otázky, jako jsou bezpečnost a jaderný odpad. "Na základě podobných rozhodnutí by sedlák nepostavil ani nový kurník pro slepice," argumentuje Birut Vsatiová, mluvčí socialistů pro otázky energie.
Její strana proto podle ní podpoří shánění podpisů potřebných pro vyhlášení referenda.
"Chtěli bychom sociálním demokratům připomenout, že to byli oni, kdo v době, kdy vládli, začali s plány výstavby nového reaktoru," komentoval premiér Andrius Lubilius názorovou otočku LSDP. Socialisté se podle něj nyní chtějí za referendum schovat.
Nová elektrárna ve Visaginasu by měla být uvedena do provozu v letech 2020 až 2022.
Nedávno vyjádřené plány Británie, Francie, České republiky a Polska, aby byla jaderná energie zařazená stejně jako větrné či sluneční elektrárny mezi technologie produkující jen málo emisí, a tak aby ji Brusel finančně podporoval, by litevské vládě přišly velmi vhod. Z taktických důvodů se ale Vilnius drží v této otázce na veřejnosti zpět: zaprvé proto, že vnitropoliticky argumentuje, že země nepotřebuje na stavbu jaderné elektrárny žádné subvence, zadruhé proto, že by vládě v Litvě nebylo příliš po chuti, aby se tato otázka probírala na úrovni EU. Ta už dost zaplatila za odstavení Ingnalie.
Na unijní půdě začíná být Vilniusu v této otázce těsno, protože se proti jeho očekávání nechce zatím na plánované jaderné elektrárně podílet žádný z velkých energetických koncernů ze západní Evropy - EON, Vattenfall či Electricité de France. Zatímco Polsko svou účast na projektu odřeklo loni, není nyní zcela jasné, zda se na něm budou skutečně podílet Lotyšsko a Estonsko, jak se dosud předpokládá.
