Německá rozvědka BND varuje před zvažovanou evropskou finanční pomocí Kypru. Podle tajné služby by z ní totiž hlavně profitovali bohatí Rusové, kteří do kyperských bank často ukrývají špinavé peníze. S odvoláním na tajnou zprávu BND to napsal německý časopis Der Spiegel.
Podle BND mají ruští občané na ostrově uloženo 26 miliard dolarů (512 miliard Kč), což je víc než roční hrubý domácí produkt Kypru. Tyto peníze by byly zajištěny, pokud by tamní banky dostaly pomoc z evropského záchranného balíku, upozorňuje podle Spiegelu německá zahraniční služba. Podle ní Kypr navíc stále umožňuje praní špinavých peněz.
Podle analýzy rozvědky Kypr sice formálně dodržuje všechny dohody o boji proti praní nelegálních prostředků, problém je ale s jejich prosazováním. Movitým Rusům to navíc usnadňuje velkorysost tamních úřadů, které jim umožňují získávat kyperské občanství, a tím právo na pobyt v celé Evropské unii. Podle BND toho už využilo na 80 ruských oligarchů.
Nejsilnější německá opoziční strana SPD, na jejíž podpoře v parlamentu byla vláda kancléřky Angely Merkelové při prosazování evropských záchranných balíků v poslední době závislá, nehodlá případnou pomoc Kypru odhlasovat automaticky.
Obavy z dominového efektu
"Před souhlasem SPD s půjčkou pro Kypr se bude muset mluvit o obchodním modelu této země," řekl Spiegelu rozpočtový expert SPD Carsten Schneider. "Nemůžeme jistit ruské špinavé peníze v kyperských bankách penězi německých daňových poplatníků," dodal.
Podle magazínu se však Merkelová obává dominového efektu v eurozóně, pokud by měnová unie nechala ostrov ve Středozemním moři padnout. Současně si je ale prý vědoma kontroverznosti takové pomoci a politických rizik, která může znamenat.
Kypr patří od 70. let minulého století mezi takzvané daňové ráje. Jeho obliba vzrostla v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu, kdy se množství anonymních firem sídlících na Kypru zečtyřnásobilo na více než 40.000 a nikdo se jich neptal, odkud jejich peníze pocházejí, píše Der Spiegel. Bankovní sektor je podle něj pro ostrovní republiku klíčový; v některých dobách tvořily finanční služby 70 procent hospodářského produktu země.
Kypr se však v současnosti potýká s ekonomickými problémy a tamní vláda už dříve avizovala, že se patrně neobejde bez zahraniční finanční pomoci. Kyperská ekonomika je silně provázaná s Řeckem, které je už tři roky v hluboké krizi. To samé platí o kyperských bankách, které drží velké množství prakticky bezcenných řeckých státních dluhopisů za miliardy eur. Část těchto investic už musely odepsat, což dále zhoršilo jejich bilanci.
Jednání Nikósie s mezinárodními věřiteli ale zatím provázejí spory o podmínky pomoci, zejména v otázkách týkajících se rekapitalizace bank a privatizace. Kypr letos získal půjčku od Ruska ve výši 2,5 miliardy eur (63 miliard Kč). Tyto peníze však už kyperské vládě došly a Moskva se údajně zdráhá poskytnout další.
