Evropští poslanci všech politických směrů dnes ve Štrasburku ostře kritizovali rozhodnutí členských států EU ponechat stranou Evropský parlament při rozhodování o pravidlech fungování schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Šéf Evropské lidové strany (EPP) dokonce oznámil, že tato největší poslanecká skupina v EP končí spolupráci s dánským předsednictvím EU.
Ministři vnitra zemí EU minulý týden schválili možnost, podle níž mohou státy o dočasném obnovení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru rozhodovat samy. Kromě toho z hodnocení fungování Schengenu vyřadily Evropský parlament. Členské státy tím chtějí reagovat na příliv nelegálních přistěhovalců, například z Turecka přes Řecko.
Krok ministrů vnitra dnes ostře kritizovali všechny poslanecké skupiny v EP, jejichž předsedové budou ve středu jednat o tom, jak budou reagovat. Největší z poslaneckých skupin, pravostředová PPE, oznámila, že končí spolupráci s dánským předsednictvím, které končí na konci června.
"Ode dneška do 30. června se budeme obracet přímo na Radu EU (sdružující členské státy) nebo neformálně na Kypr (který bude předsedat unii od července)," uvedl šéf PPE Joseph Daul. "Pro mou skupinu dánské předsednictví skončilo."
Předseda sociálnědemokratických poslanců Rakušan Hannes Swoboda obvinil dánské předsednictví, že se vydalo "nebezpečnou cestou". "Jde o pokus opět znárodnit Schengen," řekl šéf liberálů Guy Verhofstadt. Podle něj by měl parlament zvážit konkrétní protiopatření, například žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.
Dánský ministr spravedlnosti Morten Bodskov obhajoval postup dánského předsednictví tím, že přijaté rozhodnutí bylo jedinou cestou, jak dosáhnout kompromisu všech členských zemí.
Uvnitř schengenského prostoru nejsou prakticky klasické hraniční kontroly. Tvoří jej 26 zemí včetně ČR. Kromě členských států unie (všechny země s výjimkou Irska, Británie, Kypru a Bulharska s Rumunskem) v něm jsou i Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Státy přitom už nyní mohou obnovit kontroly na vnitřních hranicích Schengenu, ale pouze při ohrožení veřejného pořádku nebo kvůli zajištění bezpečnosti.
Evropská komise chtěla, aby o dočasném uzavření hranic bez těchto podmínek rozhodovala kvalifikovaná většina zemí EU na základě jejího doporučení. Rozhodnutí členských států tak zklamalo i komisi. "Ukázalo se, že vzájemné hodnocení států je dost k ničemu," uvedla komisařka pro záležitosti vnitra Cecilia Malmströmová k záměru, aby fungování schengenského prostoru hodnotily okolní státy a ne evropské instituce.
