Protiraketový štít
Rumuni dostanou raketovou základnu. Opatrně mířící na Írán

Česko zůstává stranou. Spojené státy uzavřely s Rumunskem dohodu o vybudování základny se střelami proti balistickým střelám, která je součástí protiraketového deštníku NATO. Pro tentýž systém instaluje Turecko systém včasné výstrahy na jihovýchodě země.

Příslušnou dohodu podepsali začátkem tohoto týdne ve Washingtonu americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a její rumunský protějšek Teodor Basonschi. Raketové systémy mají být umístěny na stávající rumunské letecké základně Deveselu u Caracalu, kde je bude obsluhovat 150 až 200 vojáků USA.

U střel půjde o SM-3, typ odpalovaný ze země. Schopny nasazení mají být od roku 2015. Tyto rakety jsou už déle ve výzbroji námořních sil americké armády pod označením Aegis. Nemají bojovou hlavici, nýbrž narazí do přilétající (nepřátelské) rakety a zničí ji kinetickou energií.

Americká komponenta protiraketového deštníku NATO předpokládá umístění SM-3 také v Polsku od roku 2018. Ještě letos mají být rakety Aegis rozmístěny na amerických válečných lodích na východě Středozemního moře. K flotile bude patřit v oblasti už operující plavidlo USS Monterey.

Systém NATO, který může být později doplněn také o evropské prvky, podle konkrétního ohrožení, je předběžně zaměřen na obranu před raketami přilétajícími z jihovýchodního směru.

Každý ví, že jsou tím míněny střely z Íránu, diplomatický protokol šéfů států a vlád NATO nicméně určil, že Teherán se v příslušných dokumentech z loňského summitu v Lisabonu přímo nejmenuje.

Hlavně Ankara, která má s Íránem čilé obchodní styky, se zasazuje o to, aby její východní soused nebyl často oficiálně na pranýři.

I proto se Turecko nějaký čas zdráhalo umístit na svém teritoriu radarové zařízení, jež je součástí protiraketového deštníku. Teherán dával jasně najevo, že takový krok považuje za nepřívětivý akt.

Tento týden ve středu Ankara sdělila, že potřebné zařízení umístí v provincii Malatya, na vojenské základně, která už předtím sloužila "podobnému účelu". Spojené státy doufají, že zařízení u Kurečiku bude provozuschopné do konce letošního roku. To by se časově shodovalo s rozmístěním systému Aegis ve východním Středomoří.

Antiraketový systém NATO je novou verzí původních plánů administrativy George W. Bushe. Ten měl doplnit o evropský prvek už existující americký obranný systém. Tehdy se plánovaly základny protiraket v České republice a Polsku.

Projekt vyvolal ale zčásti ostré výtky Moskvy, že Washington se snaží narušit dosavadní strategickou rovnováhu. Současně se také v krizi ocitla Severoatlantická aliance, když některé západní státy kritizovaly jednostranné námluvy Prahy a Varšavy s Bílým domem.

Češi se v reakci z projektu stáhli, což Rumuni využili jako příležitost a v podstatě je nahradili. Dalších změn doznal projekt protiraketové obrany po nástupu prezidenta Baracka Obamy do Bílého domu.

Z raketového deštníku nad Evropou se stala záležitost NATO a ke spolupráci na něm byla pozvána i Moskva. Na konečnou odpověď Kremlu se zatím čeká.