Evropští radikálové
Sedm belgických muslimek odsouzeno za džihád
18.05.2015 18:25
Za hon na čarodějnice by se ironicky dal označit proces, v němž Belgie odsoudila místní muslimky za napomáhání teroru. Malé království se nestačí divit, kde všude se odpůrci evropských hodnot v jejím lůně berou - nevědomky je podporuje sociální správa i belgická armáda.
Antverpský soud vynesl rozsudek nad sedmi belgickými muslimkami za jejich podílení na teroristických aktivitách. Čtyři z nich se v Sýrii přidaly k Islámskému státu - to jim vysloužilo pět let vězení a pokutu 15 tisíc euro (více než 400 tisíc Kč).
Než se ovšem rozsudek bude moci naplnit, bude si je belgická policie muset najít - všechny čtyři totiž byly odsouzené v nepřítomnosti, protože do Sýrie odcestovaly už v březnu 2014. Zanechaly tehdy po sobě dopisy, v nichž proklínají západní demokratický systém a prohlašují, že chtějí zemřít jako mučednice. Všechny čtyři se mezitím údajně provdaly za bojovníky džihádu.
Další tři Belgičanky si rozsudek mohly poslechnout v soudní síni. Za pomoc při organizaci odjezdu bojovníků džihádu do Sýrie si vysloužili od belgického soudu podmínečné tresty odnětí svobody až třicet měsíců a vysoké pokuty.
Jedna z těchto mírněji odsouzených žen se rovněž chystala vycestovat do Sýrie. Podle jejího advokáta Nabila Riffiho, který o případu mluvil v belgickém vysílání Radio 1, jí vadilo omezování svých svobod. "Například najít v Belgii práci, když nosíte šátek na hlavě, pro ni bylo téměř nemožné. Mezitím ale změnila názor, uvědomila si, že se v Belgii dá žít podle muslimských zásad," uvedl Riffi v rádiu.
Zákaz nošení šátku vyvolává v Belgii už dlouhá léta horké polemiky. Od roku 2013 je zakázáno nosit náboženské symboly, mezi něž patří i šátek, ve státních školách. Katolické školy podobný zákaz plošně nemají a mohou si tak samy určit, zda se k němu připojí či nikoliv. Ačkoliv šéf katolického školství v Belgii Lieven Boeve považuje zákaz nošení náboženských symbolů ve školách za diskriminaci, mluvčí státního školského úřadu (Raad van het Gemeenschapsonderwijs) Sarina Simenon podobné úvahy odmítá: "Tím, že odstraníme náboženské symboly, umožníme žákům různého původu, aby spolu opět začali komunikovat," vysvětlila médiím.
Podobným principem se řídí i federální vláda, která se loni na podzim shodla na nařízení, že "služby poskytované federální vládou občanům jsou neutrální a jako neutrální musí být i vnímány." Z tohoto důvodu mají úředníci na přepážkách zakázáno nosit viditelné symboly, které představují náboženské, politické nebo filozofické přesvědčení. Tedy i šátek.
Přepočteno na počet obyvatel patří Belgie dlouhodobě k největším "dodavatelům" bojovníků džihádu z evropské fronty - aktuálně jich má být podle odhadů úřadů kolem čtyř set. Čtyřiadvacetiletý džihádista Lotfi Aoumeur z belgického Verviers, který v nedávném videu vyhrožoval, že si pomocí kalašnikovů, granátů, nožů a aut naložených bombami podá Brusel i Paříž, byl dokonce proškolen belgickou armádou, u níž dva roky sloužil.
Mnohé džihádisty belgický stát nevědomky sponzoroval i jinak - podle tamních médií se loni na podzim provalilo, že ze sedmnácti mladíků z Antverp, kteří odjeli v roce 2012 bojovat do Sýrie, polovina i po svém odjezdu dlouhodobě pobírala podporu v nezaměstnanosti. Policii trvalo více než rok, než tomuto podvodu učinila přítrž. Celkem se mělo jednat o 90 tisíc euro, tj. cca 2,5 milionu korun.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.