Severoatlantická aliance posílí svou přítomnost ve východní Evropě. Je to ale jen přiměřené obranné opatření, ne provokace zaměřená proti Rusku. Při návštěvě Berlína to ve čtvrtek řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že NATO o konflikt s Ruskem nestojí, naopak má zájem vést s ním dialog.
"Konečné rozhodnutí o posílení přítomnosti aliance ve východních zemích sice zatím ještě nepadlo, ale jsem přesvědčen, že ho šéfové států a vlád přijmou na varšavském summitu," řekl Stoltenberg o plánovaném vyslání vojáků do Polska a Pobaltí, kteří by měli po jednotlivých státech rotovat.
"To, co děláme, je z vojenského hlediska přiměřené," řekl Stoltenberg. Zdůraznil, že vyslání jednotek není v rozporu s dohodou o rozmístění sil, kterou podepsaly NATO a Rusko v 90. letech.
"Nejsme v nové studené válce. Ale nemáme ani strategické partnerství s Ruskem, které jsme se snažili po skončení studené války vybudovat. Vidíme Rusko, které je připraveno nasadit své zbraně ke změně uspořádání v Evropě, jako se to stalo u protiprávní anexe Krymu. Na to musíme reagovat," řekl Stoltenberg.
Vyzval také k posílení výdajů členských států NATO na obranu. "Aliance musí mít odstrašující sílu, je to nejlepší prevence války. Každému musí být jasné, že v případě napadení jednoho člena musí počítat s reakcí celé aliance," uvedl Stoltenberg.
Podle něj má i přes současné napětí aliance zájem na udržení dialogu s Moskvou. Německá kancléřka Angela Merkelová, s níž Stoltenberg v Berlíně jednal, vyjádřila naději, že se podaří ještě před červencovým summitem aliance ve Varšavě uspořádat jednání Rady NATO-Rusko.
Stoltenberg rovněž uvedl, že NATO se musí zasadit o stabilizaci zemí ve svém sousedství, mimo jiné Ukrajinu, Moldavsko nebo státy severní Afriky. "Je to něco, co děláme pro sebe. Větši stabilita v sousedních zemích znamená, menší nebezpečí pro členy aliance," řekl.
