Šéf NATO: Turecko nepotřebuje vojenskou pomoc. Je silné

Turecko je dostatečně silné na to, aby nepotřebovalo vojenskou pomoc k současné kampani proti radikálům v Sýrii, řekl v pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecko si vyžádalo mimořádnou schůzku Severoatlantické rady, která se sejde v úterý.

"Turecko má velmi výkonnou armádu i bezpečnostní složky. Nepočítá se proto s jeho žádostí o vojenskou podporu NATO," řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg telefonicky stanici BBC. Připomenul, že aliance už v roce 2013 kvůli syrské krizi rozmístila na jihovýchodě Turecka obranný systém Patriot.

Turecko v pátek začalo bombardovat pozice radikálů z organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Reagovalo na atentát, při němž 20. července v Turecku zahynulo 32 lidí a k němuž se přihlásil IS.

Stoltenberg ocenil, že se Turecko rozhodlo proti IS bojovat, ale řekl také, že by "sebeobrana měla být přiměřená". Narážel tak na to, že Turecko současně s kampaní proti IS spustilo útoky na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku. Strana po letech bojů v roce 2012 přistoupila na mírové rozhovory s vládou v Ankaře. K ničemu zatím nevedly, původní násilí spojené s bojem Kurdů za větší autonomii se zmírnilo. Kurdští povstalci a Turecko "se léta snaží najít politické řešení a to by nemělo ustat", řekl generální tajemník NATO.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ale v pondělí v Lisabonu prohlásil, že PKK se nikdy nevzdala terorismu. "Nikdy jsme neřekli, že jsme ukončili proces mírových jednání, ale PKK je nikdy nerespektovala," řekl. PKK podle něj těží se situace v regionu a obnovila "teroristické útoky v Turecku". "Proto jsme zahájili útoky také na cíle PKK v severním Iráku," prohlásil.

Obvinil rovněž prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP), která se v červnových volbách dostala překvapivě do parlamentu, když získala osmdesát mandátů, že je spojencem PKK. "HDP by mohla být významným prostředníkem, ale místo toho vyzývá kurdské občany, aby se ozbrojili, manifestovali a narušovali veřejný pořádek," sdělil ministr.

Volby se konaly začátkem června, ale vítězná Strana spravedlnosti dosud nedokázala sestavit vládní koalici. HDP s ní odmítá jít do vlády a její vedení tvrdí, že se Strana spravedlnosti už připravuje na předčasné volby a kampaní proti PKK a chce co nejvíc poškodit HDP.