K posílení sociálního dialogu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v členských zemích střední a východní Evropy dnes vyzvala Evropská komise. V pravidelné zprávě o pracovních vztazích v Evropské unii komise uvádí, že s výjimkou Slovinska jsou instituce pro sociální dialog ve střední a východní Evropě slabé a rozdrobené.
Ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie mají státy střední a východní Evropy obecně méně organizací zaměstnavatelů, slabší odbory a členů odborů v nich ubývá. Stejně tak v nich není tradice přímého vyjednávání o kolektivních smlouvách v jednotlivých sektorech, které zčásti nahrazuje tripartita, tedy vyjednávání za účasti státu.
V řadě těchto zemí reakce na krizi vyvolává stále konfliktnější pracovní vztahy, uvádí zpráva komise. Podle ní by se měly oživit na národních úrovních instituce sociálního dialogu, aby se obnovil konsensus, který je nezbytný k dlouhodobé udržitelnosti zaváděných ekonomických a sociálních reforem.
"Sociální dialog se musí posílit v členských zemích střední a východní Evropy, kde je nyní podstatně slabší než jinde," prohlásil evropský komisař pro zaměstnanost a a sociální věci László Andor. Připomněl ale, že i v dalších zemích EU je "sociální dialog pod stále větším tlakem kvůli poklesu poptávky, zvyšování daní a vládních rozpočtových škrtů".
V některých zemích byla opatření vyvolaná krizí často zaváděna bez sociálního dialogu, a v řadě členských zemí EU tak vyvolala vlnu konfliktů. Tyto konflikty zdůraznily kontroverznost některých reforem, o kterých se nevedl sociální dialog.
Komise zdůrazňuje, že ve státech EU, kde je "sociální dialog pevně zavedený a kde jsou silné instituce pro pracovní vztahy, je ekonomika i sociální situace odolnější a pod menším tlakem".
Zpráva se zabývá různými faktory, které ovlivňují pracovní vztahy, vedle organizovanosti v odborech i počtem zaměstnavatelů, kteří jsou v sektorových organizacích a podílejí se tedy na vyjednávání se zaměstnanci daného oboru. Důležitým ukazatelem je podle EK také počet zaměstnanců, na které se vztahují kolektivní smlouvy.
Zatímco u 15 zemí, které byly členy EU před rokem 2004, se kolektivní smlouvy vztahují na zhruba 70 procent zaměstnanců, u zemí střední a východní Evropy to je 44 procent. Zatímco u ČR, Slovenska a Polska se tento faktor blíží 40 procentům, u pobaltských států se pohybuje kolem 20 procent a u Slovinska a Rumunska přesahuje 70 procent.
