Rakouská nacionálně-populistická strana Svobodných (FPÖ) ostře protestovala proti slovinské pamětní dvoueurové minci, vydané ke stému výročí narození jednoho z velitelů Titových partyzánů France Rozmana-Staneho. Označila to za propagaci komunismu a urážku těch, kteří trpěli násilím komunistických partyzánů během války, a žádala rázný protest rakouské vlády. Také slovinská pravice s uctěním slovinského partyzána nesouhlasí, ministerstvo financí však v odůvodnění označilo Rozmana-Staneho za "světlou postavu osvobozeneckého boje", která zahynula ještě během války.
"Ražení mince s komunistickou hvězdou je útokem na společné evropské hodnoty a urážkou každé oběti a pozůstalým, kteří trpěli násilím Titových partyzánů," uvádí se v parlamentní interpelaci FPÖ kancléři Werneru Faymannovi. Strana požaduje, aby šéf rakouské vlády podnikl v Lublani kroky vedoucí ke stažení mince z oběhu s ohledem na rakouské pozůstalé po obětech partyzánů. Kancléřský úřad na interpelaci lapidárně odpověděl, že "položené otázky se nijak netýkají kompetencí předsedy vlády".
Mince ke 100. výročí narození France Rozmana, s partyzánskou přezdívkou Stane, nebyla jednoznačně přijata ani ve Slovinsku. Pravice dala najevo nesouhlas s uctěním památky partyzánského velitele, i když je slovinského původu. Slovinské ministerstvo financí však Staneho v odůvodnění ražby označuje za "světlou postavu lidového osvobozeneckého boje proti nacistickým a fašistickým okupantům".
Bývalý španělský interbrigadista organizoval po útoku nacistického Německa na Jugoslávii partyzánský odboj proti okupantům, v roce 1943 byl jmenován prvním velitelem Osvobozenecké fronty. Zemřel v listopadu 1944 při neštěstí během zkoušky zbraní a nepodílel se tak žádným způsobem na kontroverzním hromadném zabíjení uskutečňovaném v oblasti Titovými partyzány po válce. Po válce byl uctíván jako národní hrdina Jugoslávie a je pohřben v hrobce národních hrdinů v Lublani.
Všech 17 států eurozóny má právo vydat každý rok jednu pamětní dvoueurominci. Většinou jsou tak připomínána historická výročí nebo osobnosti. Rakousko samo využilo tuto možnost jen jednou v roce 2005, při příležitosti 50. výročí podpisu státní smlouvy (ústavy garantované vítěznými spojenci), která určovala rakouskou neutralitu. Na příští rok je připravována ražba společné pamětní mince všech států eurozóny k 10. výročí zavedení eura.
