Jako by nestačilo, že si v Moskvě po anexi Krymu dělají choutky i na oblasti historického Novoruska. Své státní území by rádi zvětšili, a to výrazně, i někteří Švýcaři. Zdůvodňují to tím, že připojit se k alpské republice by chtěli obyvatelé některých regionů hned v několika zemích EU, především v Německu. Švýcarský politický a společenský systém prostě láká, hlavně přímá demokracie a referenda.
Žádný diktát místních mocipánů a Bruselu. Švýcarsko je jediným ostrůvkem v evropském moři, kde o svých věcech, přinejmenším o mnoha důležitých záležitostech, rozhoduje sám švýcarský lid. V čase krize eurozóny si pak Švýcaři udržují robustní, úspěšnou ekonomiku.
Jak informoval švýcarský zpravodajský portál 20min.ch, o vstupu do švýcarské konfederace uvažuje stále více sousedních regionů. Po Bavorsku a Bádensku-Württembersku by se součástí Švýcarska prý rádi stali též občané v Lombardii a dokonce na ostrovní Sardinii. A nejen tam.
V podání švýcarského listu to téměř vypadá, že mnozí v Evropě netouží po ničem jiném než se stát Švýcary. Někteří tamní spříseženci se tak můžou vpravdě vznášet na křídlech svých velmocenských fantazií. Jeden z titulků 20min.ch zní: "Tak by mohla vypadat velmoc Švýcarsko" (viz přiložená mapka).
Že by se některé německé spolkové země chtěly stát Švýcarskem, odvozují alpští aktivisté také z jedné aktuální studie OBSE. V ní se praví, že Bavorsko a Bádensko-Württembersko by se hodily lépe ke Švýcarsku než k Německu.
A odkud čerpají novináři informace o tom, že by se součástí jejich země chtěli stát i na Sardinii? Jednoduše se opírají o jednu skupinu Sardiňanů na Facebooku, která si říká "Canton Marittimo", tedy mořský kanton. Má už přes pět a půl tisíce členů. Vážněji to vypadá v už zmíněné italské Lombardii, on-line petici za její přičlenění ke Švýcarsku podepsalo už přes 20 tisíc lidí.
Německorakouští Italové
A pak tu máme ještě mezinárodní konferenci, která se plánuje na podzim do italského Bolzana (něm. Bozen). Jmenuje se výmluvně "Kanton Jižní Tyroly - utopie, nebo model?" Z toho je jasně vidět, že rovněž Jihotyrolané zvažují, zda se po dřívějších aspiracích vrátit se k Rakousku nemají raději stát kantonem Švýcarska.
Konference v Bolzanu, uprostřed italských Alp, se uskuteční v rámci už šestého Globálního fóra Jižních Tyrol (GFS), na které jsou pozváni různí švýcarští politici. Měli by Jihotyrolanům vysvětlit, jak funguje jejich otčina.
Christian Girardi, zakladatel GFS, říká: "Kultura nás tady v Jižních Tyrolích je velmi blízká kultuře Švýcarů. I my se silně identifikujeme s horami a hovoříme třemi různými jazyky." Jižní Tyroly (ital. Alto Adige), které Řím po první světové válce víceméně ukradl Rakousku, mají v rámci Itálie zvláštní status a některé správní výsady. Od roku 1972 mají Jihotyrolané autonomii. Podle Girardiho by se část obyvatel Jižních Tyrol určitě ráda stala součástí Švýcarska.
Podobně jsou na tom v nejzápadnějším cípu Rakouska, spolkové zemi Vorarlbersko. Cítí se být příliš daleko od Vídně a zbytku země a spíš než jako ostatní Rakušané či sousední Bavoři mluví podobně jako Švýcaři, totiž jedním z alemanských dialektů němčiny. Hned po první světové válce, kdy se tříštila mnohonárodnostní monarchie, neměli to štěstí jako Slované a Maďaři, kterým vládli Habsburkové stejnou dobu. Ani výrazný osmdesátiprocentní výsledek referenda nepřesvědčil válečné vítěze a neněmecké Švýcary. A i když se Rakousku dnes daří, zdaleka ne všem horalům se pod vídeňským jhem líbí. Průzkum rádia ORF před šesti lety ukázal, že by raději pod to bernské.
Hrozba pro EU?
Kdyby se ke Švýcarsku připojily všechny citované oblasti, význam alpské republiky by enormně vzrostl. Její rozloha by se zvětšila z nynějších 41 tisíc kilometrů čtverečních více než třikrát - Velkošvýcarsko by bylo velké zhruba jako Řecko. A ze současných osmi milionů obyvatel by nové Švýcarsko mělo jako mávnutím proutků asi 30 milionů Švýcarů.
Enormně by vzrostla též hospodářská důležitost alpské republiky. Stala by se jednou z největších ekonomik v Evropě. Současně by to narušilo už tak v řadě směrů chatrnou konstrukci EU. Asi jen bůh ví, jaké dynamiky by to vyvolalo.
S myšlenkami rozšířit své území o sousední oblasti si ale Švýcaři nepohrávají poprvé. Už v červenci 2010 přišel jeden poslanec parlamentu v Bernu, člen Švýcarské lidové strany (SVP), s iniciativou změnit švýcarskou ústavu tak, aby se součástí alpské republiky mohly stát Bádensko-Württembersko (Německo), Alsasko, Jura a Savojsko (Francie), Aosta, Bolzano, Varese a Como (Itálie) a dále pak Vorarlbersko (Rakousko).
Ani tento poslanec nebyl se svou ideou úplně původní. Vždyť spojit alpské země zvažoval i Napoleon.
Zvláštní a obtížnou kapitolou by ovšem bylo, jak by se připojování zmiňovaných území ke Švýcarsku realizovalo. Bylo by to velmi složité včetně změn ústav. A nakonec by vše mohlo ztroskotat na mínění většiny Švýcarů. Celou věc by mohla smést tak často obdivovaná přímá demokracie - referendum.
Možná se iniciativy připojení ke Švýcarsku objeví ještě v dalších zemích, třeba i v České republice. A co taková Afrika? Vize to může být lákavá. Vždyť všichni by se mohli mít jako ve Švýcarsku.
