Srbsko ustoupilo ze svých dříve nekompromisních pozic a bude jednat s Kosovem, které se od něj odtrhlo v únoru 2008. Generálnímu shromáždění OSN předkládá spolu s Evropskou unií návrh rezoluce, díky níž by měly začít rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou.
Ještě včera to přitom vypadalo, že Generální shromáždění Spojených národů bude projednávat naopak srbské zpochybnění nezávislosti Kosova. Tu 22. července potvrdil i Mezinárodní soudní dvůr, odtržení prý nebylo v rozporu s mezinárodním právem, ale srbská diplomacie se rozsudek chystala ve shromáždění napadnout.
Na obratu srbského postoje má svůj podíl i diplomacie Evropské unie, vedená novou „ministryní zahraničí" Catherine Ashtonovou. Ta předcházející dva dny tlačila na srbského prezidenta Borise Tadiće, aby ještě na poslední chvíli přistoupil na řešení přijatelné pro zbytek Evropy.
Odmítnutí by prý znamenalo nepříznivý postoj EU v momentě, kdy Srbsko usiluje o členství. Sedmadvacítku rovněž podpořil americký viceprezident Joe Biden, napsal britský deník Guardian. Se stejným záměrem navštívili v minulých dvou týdnech Bělehrad i ministři zahraničí Velké Británie a Německa.
„Text rezoluce byl dohodnut s upřímným přáním vyřešit všechny neuzavřené otázky v partnerství s EU i všemi ostatními mezinárodními aktéry," citovala agentura Press Association prohlášení prezidenta Tadiće. V žádném případě to však neznamená, že by Bělehrad rovnou Kosovo uznal za nezávislý stát.
Zatímco proevropští srbští liberálové kompromis oceňují, opoziční Demokratická strana Srbska mluví podle agentury o „aktu kapitulace před ultimátem západních velmocí, které chtějí uchvátit Kosovo".
Evropská unie se bude v rozhovorech angažovat i nadále, ale Kosovo zřejmě bude chtít i přítomnost Američanů. Naopak Srbové by proto mohli požadovat také ruskou účast.
EU přitom na kosovskou nezávislost nemá jednotný názor - zatímco některé země ji uznaly takřka neprodleně a dalším (včetně České republiky) to ještě nějakou dobu trvalo, pět zemí (Španělsko, Slovensko, Rumunsko, Řecko a Kypr) ji vzhledem k potížím s vlastními separatisty uznat odmítlo.
