Zaplatíme neuvěřitelně vysokou cenu... Ventilátorem nelze hasit žádný oheň... Řekové a Španělé by měli opustit eurozónu, říká v rozhovoru s renomovaným německým deníkem Die Welt šéf slovenských liberálů (SaS; Sloboda a solidarita) Richard Sulík.
Někdejší předseda Národní rady Slovenské republiky (2010 až 2011) listu poměrně zevrubně vysvětluje svůj postoj k řešení nynější těžké krize, v níž se nachází Evropská unie, respektive eurozóna. "Politika řešení evropské finanční krize byla a je špatná," říká.
Na otázku, co je špatné na krizové politice, kterou koordinuje spolková kancléřka Angela Merkelová, Sulík odpovídá: "Ventilátorem nelze uhasit žádný oheň. Ale právě to se nyní zkouší. Co chci říct, je, že novými dluhy nelze zvládnout dluhovou krizi." Slovenský politik se ale neodváží přijít s žádnou prognózou, jak dlouho by ještě krize mohla trvat. Připomíná přitom rok 1949, kdy si Slováci říkali, že tak, jak hospodaří komunisté, bude trvat maximálně pět let, než se všechno zhroutí. "Trvalo to ale dalších 40 let."
Na otázku Die Welt, proč se do hospodářského oběhu nedostávají miliardy eur, kterými Evropská centrální banka na přelomu roku zaplavila finanční trhy, aby stabilizovala situaci, Sulík reaguje: "Peníze šly především do bank jihoevropských zemí. Španělské a italské banky dostaly dohromady 500 miliard eur... Každopádně tím banky jižních zemí zaplatily dluhy, které měly u severních zemí (EU)."
Ohledně Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) připomíná slovenský politik salámovou taktiku. Zprvu se podle něj říkalo, že ESM nezachraňuje žádné banky, jen státy. Nyní má zachraňovat banky. "Říkám: banky by měly zkrachovat. Když banka vyhlásí bankrot, tak se přece nerozpustí ve vzduchu, ale zlikviduje ji insolvenční správce. Platby se nezastaví, stát může občanům garantovat vklady do určité výše... A nové úvěry bude poskytovat banka, která nezkrachovala."
Sulík připouští, že by i to mělo těžké následky, ale bylo by to spravedlivější než privatizovat zisky a dluhy pověsit na krk veřejnosti. "Zdá se, že oblíbenou činností evropských politiků je vydávat peníze daňových poplatníků."
Španělsko má podle Sulíka největší zadlužení na světě hned po USA, a sice tisíc miliard eur. To je nepředstavitelná suma. A k tomu přidejme nezaměstnanost 25 procent. "S eurem nemá Španělsko šanci se z toho dostat." Sulík se obává, že Španělům nezbude nic jiného než opustit eurozónu a znehodnotit novou měnu.
"Tráva nepřestane růst, když už tady není euro. Naopak. Je pro mě záhadou, proč paní Merkelová, pan Sarkozy a tehdejší prezident Evropské centrální banky, pan Trichet, tak dogmaticky trvali na tom, aby Řecko nevystoupilo z eurozóny. Kdyby Řecko vystoupilo, bylo by na tom teď lépe. Takhle se všechno zhoršilo."
Podle Sulíka není rozhodující, zda se rozpadne eurozóna. "Rozhodující je, že každý den stoupá riziko pro daňového poplatníka, když budeme postupovat tak jako dosud." Dluhy se stále zvětšují a nikdo neví, co se stane, když dosáhnou hranice x. "Jisté je, že plátci daní zaplatí na konci nepředstavitelnou sumu."
Pro východní Evropu neznamená podle předsedy SaS nynější krize nic než dluhy a dluhy. Slováci musejí převádět peníze do Řecka, aby si Řekové mohli dále vyplácet důchody, které jsou třikrát vyšší než Slováků. "To není nic než bláznivost." Kancléřka Angelová měla, pokračuje Sulík, ukázat, že je druhá Maggie Thatcherová. Na rozdíl od Thatcherové ale vždy ustoupila žádostem o finanční pomoc.
"Neměla nikdy souhlasit s ESM, vždyť v říjnu 2010 ještě jasně řekla, že nebude žádný trvalý záchranný deštník. Překvapuje mě, jak lehkovážně zachází se svými slovy."
K fiskálnímu paktu Sulík dodává, že je to na jedné straně papírový tygr, na straně druhé nepřinese více odpovědnosti, ale více centralizace. Sulíkovi se nelíbí, jak státy ztrácejí krok za krokem možnost rozhodovat samy o svých záležitostech. Namísto Bruselu by se politici měli ptát občanů, zda chtějí to či ono. V referendech.
"To je smysl a účel demokracie."
Pokud jde o společnou zahraniční politiku, Sulík míní, že by byla dobrá. "Bohužel o lady Ashtonové není ani vidu, ani slechu, ačkoli má pod sebou 4500 úředníků a diplomatů. Možná je to tím, že mají každý rok čtyři až pět měsíců dovolenou," řekl Sulík pro úterní vydání listu Die Welt.
