Dánsko patří mezi země s nejštědřejším sociálním systémem. Před bídou a hladem chrání díky vysokým daním důchodce, nemocné, nezaměstnané, invalidy atd. Bližší pohled ale ukazuje, že nejšikovnější v čerpání dávek je jedna skupina obyvatel - imigrantky ze zemí mimo západní Evropu.
Systém umožňuje, aby občané sociální dávky (kontanthjælp) pobírali i několik let. 24 tisíc lidí tak za posledních 15 let dostávalo státní příspěvky více než 10 let. Šest tisíc příjemců, tedy čtvrtina, pak byly imigrantky, které do Dánska přicestovaly z jiných než západních zemí.
Tyto ženy však tvoří pouze 3,4 procenta dánské populace mezi 16 a 64 lety věku. Jsou tedy výrazně nadreprezentovány, napsal deník Jyllands-Posten.
Experti a politici se shodují: tyto skutečnosti znamenají jediné - totiž, že dánský sociální saystém selhal.
"Systém kontanthjælp má zajišťovat dočasné zabezpečení a ne permanentní úlevy," říká Jon Kvist, profesor ze Syddansk Universitet. "Takže, pokud máme systém, který funguje spíše jako vyplácení mezd nebo předčasného důchodu, je možné to označit jako selhání," myslí si.
Souhlasí s ním i sociálnědemokratická ministryně práce Mette Frederiksenová. "Souhlasím s názorem, že jsme vytvořili systém, který je paralelní k předčasným důchodům. Nikdy nebylo cílem, aby lidé roky přijímali sociální dávky a rodiče nechali vyrůstat děti v rodinách, jejichž hlavním příjmem je pomoc od státu," uvedla.
Frederiksenová zároveň upozorňuje, že problém souvisí s integrací imigrantů do společnosti. Při reformě sociálního systému se podle ní musí změnit současný stav, kdy většina imigrantek není s to se o sebe postarat.
Konzultant pro problematiku integrace do společnosti Hans Lassen se ale imigrantek zastává. Podle něj má mnoho žen problémy s uplatněním na trhu práce kvůli jazykové bariéře a nedostatku praxe. Lassen má za to, že situace se zlepší, až vyrostou jejich potomci. Mnoho rodin se prý totiž pro své děti snaží zajistit co nejlepší vzdělání.
Zkušenost z jiných západoevropských zemí, kde potomci někdejších imigrantů často zůstávají problematickou spodinou společnosti, ale ukazuje, že to vůbec nemusí být tak jednoduché.
