Útoky ve Francii
Terorista Šakal dostal za atentáty znovu doživotí, vinu necítí

Pařížský soud ve čtvrtek odsoudil teroristu Carlose zvaného Šakal k druhému doživotnímu trestu za atentáty z let 1982 až 1983, které si ve Francii vyžádaly 11 mrtvých a 150 zraněných. Carlos bude moci požádat o podmíněné propuštění po 18 letech. Carlosovi obhájci rozsudek označili za skandální. Jeho advokátka a také partnerka Isabelle Coutantová-Peyreová agentuře AP řekla, že se proti verdiktu odvolá.

Terorista původem z Venezuely, vlastním jménem Ilyich Ramírez Sánchez, který jezdíval i do bývalého socialistického Československa, na závěr procesu trval na své nevině. V pětihodinovém vystoupení vychvaloval bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího a někdejšího šéfa sítě al-Kajda Usámu bin Ládina.

Soud dvaašedesátiletého Carlose uznal vinným ze čtyř vražedných útoků a odsoudil ho na doživotí s možností podat žádost o propuštění po 18 letech. Obhájci označili přelíčení za zpolitizované a vyčítali soudu, že při hledání důkazů čerpal z archivů bývalých komunistických zemí.

Sám Carlos při obhajobě nešetřil silnými slovy. "Jsem živoucí archiv, většina lidí mého formátu je po smrti," četl souzený připravené poznámky z notesu s kroužkovou vazbou. "Omluvte mě, že mi to tak trvá, je to taková malá rekapitulace," poznamenal po třech hodinách. Zvlášť pochvalně se vyjádřil o Muammaru Kaddáfím. Na závěr své řeči přečetl také údajnou poslední vůli libyjského vůdce. "Budu pokračovat v boji," četl, načež ho přemohly emoce. "Tento muž vykonal víc než všichni revolucionáři," řekl a svůj emotivní projev ukončil slovy "Ať žije revoluce!"

Odsouzení k druhému doživotnímu trestu zmařilo Carlosův nárok na první žádost o podmínečné propuštění, se kterou by býval mohl počítat v příštím roce. První doživotní trest terorista dostal za trojnásobnou vraždu spáchanou v Paříži v roce 1975. Mezi jeho tehdejšími oběťmi byli dva policisté. Motivem teroristických útoků z první poloviny 80. let byla podle francouzských státních zástupců snaha zajistit osvobození dvou členů Carlosovy skupiny, jeho milenky, Němky Magdaleny Koppové, a Švýcara Bruna Bregueta. Žalobci rovněž tvrdili, že je Carlos stále nebezpečný.

Venezuelský prezident Hugo Chávez už před procesem vyjádřil obavy, zda budou respektována práva jeho souzeného krajana. Obžalovaný podle něj není terorista, ale "revoluční bojovník".

Terčem jednoho z Carlosových útoků byl v březnu 1982 rychlík z Paříže do Toulouse, o měsíc později explodovala puma v Paříži. V prosinci 1983 podnikl Carlos pumový atentát v Marseille a později útok na vlak na lince z Marseille do Paříže.

Spolu s Carlosem byli ve čtvrtek v nepřítomnosti souzeni tři jeho komplicové. Dva z nich, Palestinec Kamál Ajsáví a Němec Johannes Weinrich, byli odsouzeni rovněž na doživotí, Němka Christa Margot Fröhlichová byla osvobozena. Weinrich, který údajně řídil Carlosovy evropské akce, je jako bývalý člen teroristické skupiny RAF ve vězení v Německu. Ajsáví se zdržuje neznámo kde, Fröhlichová žije v Hannoveru a k soudu se nedostavila.

Carlos vzácnou příležitost promluvit na veřejnosti náležitě využil a podle agentury Reuters předvedl pětihodinový monolog, v němž často zvyšoval hlas a dotkl se celé řady témat od kritiky francouzského státu až po trest smrti. "Úkolem revolucionáře" je přitom podle něj zemřít ve vězení. Sám přitom trval na své nevině, pokud jde o atentáty, z nichž byl obžalován.

Carlos také soudu vysvětlil, jak funguje devítimilimetrová pistole, když opravoval tvrzení jednoho ze žalobců ohledně velikosti jejího zásobníku. "Vy tedy opravdu nejste muž boje," uzemnil Carlos zástupce francouzské justice.