Dohady o migraci
Turci na koberečku u EU. Co se po nich chce a co za to
29.11.2015 14:11 Aktualizováno 29.11. 16:04
Evropská unie musí účinně chránit své vnější hranice, jinak se schengenský prostor volného pohybu stane historií, prohlásil předseda jednání členských zemí EU Donald Tusk před začátkem summitu zemí unie a Turecka v Bruselu. Ochranu svých vlastních hranic podle něj unie nemůže svěřit žádné třetí zemi, tedy ani Turecku.
"Naším hlavním cílem je omezit proud migrantů do Evropy," zdůraznil Tusk. "Ale nebuďme naivní. Turecko není jediný klíč k řešení migrační krize. Tím nejdůležitějším je naše odpovědnost a naše povinnost chránit své vnější hranice," upozornil.
Summit však má podle Tuska také širší rozměr, kterým je snaha dodat novou energii evropským vztahům s Tureckem, včetně přístupových rozhovorů.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu při příjezdu řekl, že hodlá s evropskými partnery debatovat o "budoucnosti našeho světadílu", globálních výzvách v době ekonomické krize i o regionálních politických otázkách, včetně migrace. Davutoglu označil dnešek za "historický den" a nový počátek procesu tureckého přistupování k unii.
"Ankara je klíčovým partnerem EU také z pohledu boje s terorismem," uvedl Tusk a připomněl i potřebu hovořit s Turky o situaci v Sýrii a o kyperské otázce.
Summit se schází v době, kdy se vztahy mezi Tureckem a Ruskem propadly na nejnižší úroveň za dlouhá léta. Moskva na sestřelení svého vojenského letadla tureckou stíhačkou na turecko-syrské hranici zatím reagovala vyhlášením série sankčních opatření.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
-
Chystám se to udělat. 10 %
-
Ano, už jsem pomohl/a. 9 %
-
Ne. 82 %
Návrh dohody, nad kterou by se měli zástupci EU a Turecka shodnout, se podle Tuska rodil v tvrdých jednáních a nejednoduchých rozhovorech. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je jedním z cílů náhrada současné nelegální migrace legálním přistěhovalectvím a omezení byznysu pašeráků lidí. Turecko, kde je nyní asi 2,2 milionu uprchlíků, převážně ze Sýrie, má právo očekávat v této otázce evropskou pomoc, podotkla při příchodu Merkelová.
Unie už dala najevo, že Turecku poskytne na zlepšení situace tamních uprchlíků celkem tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč), z unijního rozpočtu má jít 500 milionů, na zbytek se mají složit členské země EU. Detaily budou podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera dohodnuty "v příštích dnech a týdnech".
Návrh závěrečné deklarace, nad kterou ještě v noci na neděli jednali diplomaté, předpokládá také - pokud Ankara vyhoví podmínkám - zjednodušení vízového styku pro turecké občany od října 2016. Jedním z evropských požadavků je turecké plnění readmisní dohody od června stejného roku.
Součástí návrhu výstupu z dnešní schůzky je také závazek obou stran společně pracovat na tom, aby migranti bez práva na azyl necestovali z Turecka do Evropské unie, ale naopak byli efektivně vraceni zpět do zemí původu.
K posílení spolupráce unie a Turecka má přispět i pravidelné konání summitů, jako je ten dnešní, vždy dvakrát do roka. Nový impuls by měla dnešní schůzka přinést také v podstatě zamrzlým přístupovým rozhovorům. Závěrečná deklarace schůzky, kterou má ČTK k dispozici, konkrétní kapitoly přímo nezmiňuje.
Evropská komise by měla vydat prohlášení, v němž se zaváže v první čtvrtině příštího roku začít s přípravnými pracemi v oblastech jako energie, základní práva, soudnictví, vzdělávání či zahraniční, bezpečnostní a obranná politika.
Se skutečným otevřením kapitol však budou muset souhlasit všechny členské země a výhrady přinejmenším Kypřanů dál trvají. Turecko je kandidátskou zemí EU od roku 1999, přístupová jednání začala už v roce 2005.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.