Podpis historické dohody o normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií byl nejprve odložen, pár hodin poté však k němu přece jen došlo. Arménská strana protestovala proti plánovanému prohlášení Turecka, které mělo podpis komentovat, ale pak povolila.
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu a jeho arménský protějšek Edvard Nalbandjan podepsali dohodu obnovující diplomatické vztahy a otevírající společnou hranici. Podílelo se na ní Švýcarsko jako prostředník, šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová pomohla na místě urovnat spor, který zapříčinil zpoždění slavnostního podpisu o tři hodiny. Jednání se vedle Clintonové zúčastnily vrcholové diplomatické osobnosti, například ministři zahraničních věcí Ruska a Francie nebo šéf diplomacie EU Javier Solana.
ČTĚTE TAKÉ: Konec nepřátelství. Arménie a Turecko normalizují vztahy
Dohoda měla být podepsána v pět hodin a situace se zkomplikovala na poslední chvíli. Clintonová opustila curyšskou univerzitu, kde se měl slavnostní ceremoniál uskutečnit, a vrátila se do svého hotelu. Turecko s Arménií se shodly na tom, že podpis dohody nebudou při ceremoniálu komentovat.
Dohoda umožňující obnovení diplomatických styků Ankary a Jerevanu vyvolala především v Arménii rozsáhlé protesty. Vztahy mezi oběma zeměmi zatěžují vzpomínky na masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války, který Jerevan považuje za genocidu. Podle něho v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích zahynulo přes půl druhého milionu Arménů, Turecko připouští jen 300 až 500 tisíc mrtvých, které však označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.
Těsně před schůzkou ministrů zahraničí napsaly otevřený dopis prezidentu Serži Sarkisjanovi osobnosti arménské diaspory ve světě, v čele s Charlesem Aznavourem, šansoniérem žijícím ve Francii. V něm říkají, že sice otázku genocidy nelze pominout, ale neměla by být překážkou pro sblížení s Tureckem, napsal server armenews.com.
Prezidenti obou zemí usilovali o sblížení i prostřednictvím „fotbalové diplomacie", navštěvují vzájemná utkání kvalifikace na mistrovství světa. Zejména v Arménii to však způsobilo horlivé protesty a příliš občanů prezidenty na stadion nenásledovalo.
Foto: Reuters, ČTK/AP
