Strategická důležitost Turecka pro Evropskou unii v klíčových oblastech roste. Vyplývá to z materiálu Evropské komise, který hodnotí připravenost uchazečů o členství v Evropské unii.
Brusel upozorňuje, že Turecko je pro unii čím dál víc důležité především kvůli energetické bezpečnosti a kvůli prevenci konfliktů na jižním Kavkaze a v oblasti Blízkého východu.
ČTĚTE TAKÉ: Mise Kypr: Vlček vyjel urovnávat spory
"Závazky země k Evropské unii, které představují vyjednávání a s nimi související reformy, dělají z Turecka větší sílu pro stabilitu v regionu, jenž čelí mnoha výzvám," uvedla komise. Žádný výhled, kdy by se Turecko mohlo stát členem unie, však jako obvykle neposkytla.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko nechce v Abcházii a Osetii pozorovatele EU
Poslední hodnocení Turecka vyznívá podstatně pozitivněji než v uplynulých letech. EK podtrhuje nutnost bližší energetické spolupráce s Tureckem a vyzdvihuje především projekt plynovodu Nabucco, kterým by se měl od roku 2013 přepravovat plyn z oblasti přes Turecko do západní Evropy.
Plynovod má přinést do Evropy ročně 30 miliard metrů krychlových plynu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska.
Brusel si navíc všímá, že zemi se v podstatě podařilo překonat politickou krizi, kdy mimo jiné hrozilo, že ústavní soud zakáže vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) kvůli údajným aktivitám odporujícím laickému charakteru tureckého státu. To podle Bruselu znamená, že země musí nadále pokračovat v politických reformách.
ČTĚTE TAKÉ: Ambasador premiérem. Gruzie vyměnila šéfa vlády
Musí mimo jiné upravit pravidla pro politické strany podle evropských norem, musí vyjasnit jejich financování, musí přijmout takové zákony, které zaručí, že budou respektována nejen všechna náboženská vyznání, ale i politická příslušnost. Turecko navíc musí vytvořit funkci ombudsmana.
"Je potřeba širšího dialogu mezi různými politickými silami, aby se podařilo dosáhnout shody na reformách," uvedla komise. Brusel Turky rovněž upozornil, že musejí zajistit rovnost pohlaví a svobodu slova a musejí posílit civilní kontrolu nad armádou, která se v zemi těší poměrně rozsáhlé autonomii.
Unijní budoucnost ovšem Turecko nečeká ani v případě, že nebude podporovat řešení "kyperského problému" podle OSN. Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy do severní části vstoupila turecká vojska v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k Řecku. V současnosti kyperští Řekové a Turci jednají o znovusjednocení ostrova, což je varianta, kterou podporuje i mezinárodní společenství.
Foto: AP a Profimedia
