Švýcarské úřady začaly vyšetřovat obvinění, že turecký ministr pro záležitosti Evropské unie Egemen Bagiş minulý týden v Curychu řekl, že vyvražďování Arménů za první světové války Turky nebylo genocidou. Informovala o tom místní agentura ATS. Podobné tvrzení je přitom ve Švýcarsku trestným činem.
"Jsme ve Švýcarsku a říkám vám, že události z roku 1915 nebyly genocidou. Jen ať si mě přijdou zatknout!" citoval turecký tisk ministra, který to prý řekl koncem ledna při krátké zastávce ve Švýcarsku, kde navštívil koncert jedné turecké zpěvačky.
Turecko uznává, že při vojenských operacích pod Kavkazem v letech 1915 až 1917 zahynulo mnoho Arménů. Tvrdí však, že šlo o půl milionu obětí a výsledek chaosu vyvolaného boji. Odmítá připustit, že šlo o genocidu. O cíleném masakru na základě národnosti ale hovořila již dobová svědectví. Nejen Arménie označuje vraždění za genocidu, jíž padlo za oběť na 1,5 milionu lidí.
Údajné tvrzení tureckého ministra ve Švýcarsku začala vyšetřovat policie. "Zatím nemáme nic určitého. Dosud nevíme, co konkrétně bylo řečeno," uvedla švýcarská soudkyně Christine Braunschweigová, pověřená případem. Ve Švýcarsku bylo v minulých letech již několik osob odsouzeno za popírání arménské genocidy.
Turecko na zprávu ze Švýcarska reagovalo předvoláním švýcarského velvyslance v Ankaře na turecké ministerstvo zahraničí, kde byl požádán o vysvětlení. Vedení úřadu velvyslanci zdůraznilo, že podobný vývoj je pro Ankaru nepřijatelný.
Incident přišel v době, kdy přetrvává napětí mezi Tureckem a Francií, kde parlament nedávno přijal návrh zákona, který má umožnit trestat každého, kdo bude v zemi popírat některou z vládou uznávaných genocid. Paříž přes protesty Ankary přistoupila v otázce Arménů na termín genocida v roce 2001.
Nový francouzský zákon nyní na žádost jeho odpůrců posuzuje ústavní rada, která jako státní orgán kromě jiného dohlíží na slučitelnost zákonů s ústavou. V případě, že zákon nezpochybní a podepíše ho prezident, lze očekávat zhoršení francouzsko-tureckých vztahů.
