Bývalý rakouský kancléř Franz Vranitzky politikům v současné krizi kolem Ukrajiny radí, aby se řídili principem rakouské zahraniční politiky z přelomu 80. a 90. let: Nerozzlobit ani jednu stranu sporu. Poukazuje v něm také na paralely spojující ukrajinskou krizi a události kolem rozpadu východního bloku v roce 1989. Šestasedmdesátiletý Vranitzky zastával post šéfa rakouské vlády v letech 1986 až 1997.
Vranitzky uvedl, že se před pádem železné opony snažil vždy komunikovat jak s oficiálními komunistickými politiky, tak s disidenty. Političtí vězni a snaha o jejich propuštění prý byla při vzájemných státních návštěvách vždy tématem.
Bývalý kancléř například uvedl, že se při návštěvě tehdejšího československého premiéra Ladislava Adamce ve Vídni koncem 80. let přimlouval za propuštění Václava Havla.
Adamce to prý tehdy natolik rozladilo, že hrozil okamžitým ukončením návštěvy.
Strach, že by kritikou mohl ohrozit hospodářské zájmy Rakouska, prý nikdy neměl. "Dělali jsme to vždy tak, abychom si nikoho nerozhněvali," řekl Vranitzky. Uvalování hospodářských sankcí nepomůže podle něj ukrajinskou krizi vyřešit.
Místo odvetných opatření se vyslovil pro posílení spolupráce s Ruskem. V mezinárodních vztazích je prý vždy nutné zohlednit i ekonomické hledisko, zvlášť když jsou objemy vzájemného obchodu významné.
"Všechny tyto události, kterým nyní čelíme, nejsou jen následkem nějakých mocenských choutek Putina, ale i toho, co EU zanedbala," řekl.
Vranitzky se v rozhovoru vyjádřil i k situaci po roce 1989. Přijetí zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, do Evropské unie považuje za správné rozhodnutí, protože přispělo ke stabilizaci jejich hospodářských, státních i společenských struktur. Poukazuje nicméně na to, že nové členské státy zdaleka nenaplnily očekávání, která do nich Západ vkládal.
Dodržování vstupních podmínek prý mělo být kontrolováno nejen před přijetím, ale i po něm. Rychlou integraci zemí bývalé Varšavské smlouvy do NATO pak považuje za zcela zbytečnou.
Na základě těchto zkušeností také v dohledné době neočekává přijetí Ukrajiny do Evropské unie. "Považuji brzké členství Ukrajiny za totálně nemožné. Ukrajina je ale přirozeně evropskou zemí, takže se každý způsob spolupráce samozřejmě nabízí. Neměl by ale být jednostranný," řekl bývalý rakouský kancléř. Ukrajinci podle něj musí zajistit takovou stabilitu a uspořádání své země, aby rozhovory byly úspěšné.
Půjde přes Slovensko plyn na Ukrajinu?
Americký viceprezident Joe Biden telefonicky hovořil o vyhrocené situaci na Ukrajině se slovenským premiérem Robertem Ficem. Tématem podle Bílého domu byly nejen nadcházející ukrajinské volby, ale také energetická bezpečnost Kyjeva.
Slovensko je totiž klíčovou zemí k zajištění případných zpětných dodávek plynu na Ukrajinu, čímž by se snížila závislost této východoevropské země na Rusku.
Biden poděkoval Ficovi za to, že Slovensko pomáhá s plány na rozšíření energetických zdrojů pro Ukrajinu. Západ v této věci považuje za základní snížit ukrajinskou závislost na ruském plynu, což mají zajistit zpětné dodávky této suroviny z Evropy. V takovém případě by plyn proudil v opačném směru, tedy z Evropy na východ.
"V otázce takzvaného reverzního toku plynu na Ukrajinu premiér Fico potvrdil, že Slovenská republika je připravena uskutečnit všechny příslušné kroky za předpokladu, že ukrajinská strana splní své finanční závazky a dodrží smlouvy zajišťující dodávky zemního plynu z Ruské federace na Slovensko," uvedl k telefonátu Fica s Bidenem tiskový odbor slovenského úřadu vlády.
Slovenský premiér v minulosti netajil obavy, zda by Ukrajina dokázala platit za plyn v případě, že by ho odebírala ze Slovenska.
Náklady na zprovoznění zpětného toku plynu ze Slovenska na Ukrajinu Fico před časem vyčíslil na 21 milionů eur (575 milionů korun).
O možnosti dodávek plynu na Ukrajinu bude šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák jednat s ukrajinskými politiky v Kyjevě, kam zavítá na dvoudenní návštěvu ve čtvrtek.
Lajčák dnes před novináři v Bratislavě kritizoval ukrajinského ministra energetiky Jurije Prodana za jeho dřívější výrok, že Slovensko prý blokuje spuštění zpětného toku plynu na Ukrajinu.
"Neskrývám, že máme mnoho výhrad vůči vyjádřením ministra Prodana. Místo věcných jednání se vybíjí v tom, že každý den vydává tiskovou zprávu, kterou kritizuje Slovenskou republiku. Je to neodůvodněné a zavádějící," řekl Lajčák.
Tento týden slovenský přepravce plynu Eustream sdělil, že obrácení dodávek v kterémkoliv ze čtyř plynovodů dodávajících ruský plyn přes Ukrajinu na Slovensko by porušovalo podmínky smlouvy s ruským Gazpromem.
Ten již o uplynulém víkendu zpochybnil zákonnost plánů na zpětné dodávky plynu. Eustream nicméně s ukrajinskou společností Ukrtransgas pracuje na tom, aby bylo možné spustit zásobování Ukrajiny do zimy.
Biden s Ficem hovořili i o přístupu Moskvy ke Kyjevu po ruské březnové anexi ukrajinského poloostrova Krym a o nutnosti ústavních reforem na Ukrajině. Viceprezident USA rovněž gratuloval Bratislavě k jejímu desátému výročí v Severoatlantické alianci, jejíž součástí se Slovensko stalo na konci března 2004. Podle portálu hirado.hu Fica ujistil, že Washington dostojí svým závazkům pro zajištění evropské kolektivní bezpečnosti.
