Uprchlíci se při cestě přes Balkán stávají terčem násilí

Tisíce uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, včetně dětí, kteří podnikají nebezpečnou cestu přes Balkánský poloostrov, čelí násilí, hrubému porušování lidských práv a vydírání ze strany tamějších úřadů i zločineckých gangů. Ve své nové zprávě o tom informovala mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Kvůli selhávajícímu migračnímu a azylovému systému EU navíc podle AI zůstávají tito lidé uvězněni bez jakékoli ochrany v Srbsku a Makedonii.

Výzkumníci Amnesty International zjistili, že počet ohrožených uprchlíků na Balkáně se neustále zvyšuje. Situaci navíc zhoršují jejich deportace na každých hranicích, omezené možnosti, jak získat azyl, a nedostatek bezpečných a legálních cest do Evropské unie. "Uprchlíci prchající před válkou a pronásledováním podnikají cestu přes Balkán v naději, že najdou v Evropě bezpečí. Namísto toho se ale stávají oběťmi špatného zacházení a vykořisťování a jsou necháni napospas selhávajícímu azylovému systému," uvedl Gauri van Gulik z AI. Srbsko a Makedonie se podle něj staly místem, kde se vyskytuje velké množství uprchlíků a migrantů, které nikdo v EU, jak se zdá, není ochotný přijmout.

Zpráva Amnesty International je založena na čtyřech výzkumných misích směřujících do Srbska, Maďarska, Řecka a Makedonie, které byly vykonány mezi červencem 2014 a březnem 2015. Bylo na nich vyzpovídáno více než 100 uprchlíků a migrantů. Z jejich svědectví vyplynulo, v jakých šokujících podmínkách se tito lidé na Balkáně pohybují. Počet osob zadržených jen na srbsko-maďarské hranici stoupl od roku 2010 o 2500 procent (z 2370 na 60.602).

Cesta po souši je bezpečnější

Trasa po moři z Turecka do Řecka a poté po souši přes Makedonii do Srbska a Maďarska s sebou nepřináší tolik obětí jako plavba z Libye, nicméně nachází se na ní rovněž množství nebezpečí a překážek, píše se ve zprávě AI. Od ledna roku 2014 se tudy při pokusu dostat se přes Středozemní moře utopilo asi 123 uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, dalších 24 jich bylo usmrceno na železnici.

Z Řecka putují uprchlíci na hranici s Makedonií. Právě tady a rovněž na hranicích srbsko-makedonských jsou velmi často nezákonně zatlačováni zpět a pohraniční policie s nimi špatně zachází. Množství z nich rovněž musí policistům dávat úplatek. Jeden ze svědků organizaci AI popsal, že srbská pohraniční policie hrozila nedaleko hranic s Maďarskem, že jeho skupinu vrátí zpátky do Srbska, když každý z nich nezaplatí 100 eur (asi 2700 Kč).
Jeden afghánský uprchlík zase uvedl, že jeho skupina byla makedonskou policií navrácena do Řecka. "Viděl jsem hodně zbité muže. Zmlátili i mého třináctiletého syna a mě také," dodal. Někteří ze svědků uvedli, že byli vráceni zpátky více než desetkrát.

Policie uprchlíkům nepomůže

I srbská policie u hranic s Maďarskem uprchlíky údajně bije a často do nich i kope. Vystaveni jsou rovněž finančnímu vykořisťování ze strany pašeráků a útokům páchaným nejrůznějšími zločineckými skupinami. "Napadlo nás devět mužů s noži. Šli jsme na policii, abychom požádali o pomoc..., ale oni nás zadrželi," popsali dva Nigerijci, co se jim stalo v Makedonii.

Podle údajů Amnesty International se balkánskou cestou vydalo v roce 2014 do Evropy více než 21.000 uprchlíků, více než polovina z nich pocházela ze Sýrie, ostatní byli z Afghánistánu, Egypta, Eritreje, Iráku, Nigérie, Somálska, Súdánu a Tuniska.