Zmírnění zákazů
Ustupuje nizozemská vláda tabákové lobby?

Ještě před třemi lety šlo Nizozemí stejnou cestou jako velká část Evropy a přitvrzovalo legislativu omezující kouření. Teď ale vláda svůj postoj zase zmírňuje a některé zákony upravuje, k radosti kuřáků i výrobců cigaret. Mnozí se teď ptají, zda tabákové lobby nejdou politici nějak moc na ruku, píše zpravodajka BBC.

Provozovatelé malých barů, kteří nezaměstnávají další lidi, a tedy nikoho nenutí pracovat v zakouřeném prostředí, si nedávno vymohli výjimku a v jejich podnicích se už zase kouřit smí.

"Když přišel zákaz, lidé sem přestali chodit, ale teď je to zase OK," říká jedna z nich. "A podívejte, většina lidí tu kouří. Možná je kouření špatné, ale lidé by měli smět dělat, co chtějí."

A osobní svoboda je samozřejmě silným argumentem politiků. "Vím, že mě spousta lidí v protikuřácké lobby nenávidí, ale jsem liberál," řekl BBC Anne Mulder, poslanec vládnoucí Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), který se zaobírá zdravotní péči či léčivy. "A jako liberál věřím, že by lidé měli mít svobodu rozhodnout se, zda chtějí kouřit nebo ne."

Svobodná závislost?

Nová legislativa rovněž přitěžuje práci těm, kdo se snaží kuřákům pomáhat od závislosti. Například odvykací klinika Stiviro v Haagu přišla o veškeré státní dotace. "Je hezké říkat, že lidé mají mít svobodu volby, ale když jste závislý, nejste svobodný a nemůžete se rozhodnout přestat, protože máte nemoc; proto potřebují pomoci," říká pro BBC Savitri Ritoe, vedoucí kliniky.

Nizozemský list Trouw zase připomíná, že tamní kuřáci stále vlastně nevědí, co kouří. Ačkoli je to ze zákona povinné od roku 2008. Tabákové společnosti dodaly informace příslušným úřadům, leč stále seznamy nezveřejnily.

"Máme v úmyslu publikovat informace poučným způsobem, vstřícným k veřejnosti. Lidé mají mít šanci na tyto informace a vyvodit z nich správné úsudky," řekla listu mluvčí ministerstva zdravotnictví. "Ale trvá to déle, než se čekalo," doufají, že seznamy zveřejní ještě letos. Společnost Philip Morris dodala seznam 209 přísad, které se dodávají do tabáku, British American Tobacco jich používá 137. Výrobci sklízí kritiku za to, že se přísadami jako mentol, cukr či lékořice snaží vyvolat rychlejší závislost u nových kuřáků.

"Pokud jde o zmenšení újmy způsobené našimi produkty, regulace by měla být efektivní, ale zároveň nás má nechat bojovat o podíl na dospělém trhu," konstatuje lobbista firmy Philip Morris Mathijs Peters a netají se s čilými kontakty s politiky. "Někde bychom dokonce chtěli, aby vláda dělala víc. Momentálně se smí kouřit od šestnácti, ale víme, že to není přísně dodržováno."

WHO navzdory

Přitom Rámcovou úmluvou o kontrole tabáku, přijatou roku 2003 Světovou zdravotnickou organizací (WHO), se většina zemí planety (avšak s výjimkou USA či České republiky) zavazuje mimo jiné chránit protikuřácké zákony a politiky "od obchodních a jiných zájmů tabákového průmyslu v souladu se státní legislativou," jinými slovy dávat si na lobbisty bedlivý pozor.

S tím ale poslanec Mulder problém nemá: "Je to legální produkt. Věřím, že je správné, abych mluvil s každým, a to také dělám. Když chcete vytvářet nějakou politiku, musíte mluvit s lidmi na všech stranách a pak učinit vlastní rozhodnutí." Oponuje mu profesor Onno von Schnayck z Maastrichtské univerzity: "Když chcete bojovat s malárií, také nepozvete komáry, aby o tom s vámi jednali. Je to pěkně nelogické, naprosto nezodpovědné. To, co dělají, není žádná zdravotnická politika."

Jenže vláda čelí nemalému tlaku - Philip Morris a další zaměstnávají v Nizozemsku spoustu lidí a do rozpočtu přispívají bezmála dvěma a půl miliardami eur ročně (přes 60 miliard Kč); kromě toho denně kouří zhruba každý čtvrtý dospělý Holanďan.

Opačný trend lze pozorovat v přístupu vlády a úřadů k lehkým drogám. Dlouho bylo Holandsko známé jako ráj marihuany, držení malého množství bylo tolerováno (byť zákonem stejně zakázáno) a kvetly coffee shopy, v nichž se dala "tráva" snadno koupit. V posledních letech však přibyly problémy s vyšším obsahem THC a rovněž příliv drogových turistů, města i vláda začaly kavárny notně omezovat. Jejich lobby se ovšem s tabákovou nedá srovnávat.