Bývalá příslušnice bosňácké armády se stala první ženou odsouzenou v Bosně za válečné zločiny. Rasemu Handanovičovou, která se přiznala k vraždění chorvatských civilistů a zajatců, soud poslal do vězení na pět a půl roku. Už v roce 2003 byla poslána do vězení někdejší prezidentka bosenské Republiky srbské Biljana Plavšičová, ale učinil tak mezinárodní tribunál v Haagu.
Soudkyně bosenského tribunálu pro válečné zločiny řekla, že Handanovičová se společně s dalšími členy své jednotky podílela na popravách třech chorvatských civilistů a třech válečných zajatců. Stalo se to v obci Trusina na jihu Bosny v polovině dubna 1993. Zabito tam bylo tehdy celkem 18 chorvatských civilistů a čtyři váleční zajatci.
Handanovičová se k činu přiznala a souhlasila s tím, že bude vypovídat proti ostatním členům jednotky výměnou za mírnější trest. Byla příslušnicí jednotky zvané Zulfikar, která byla pod přímou kontrolou velení bosňácké armády. Kvůli vraždění v Trusině je v současnosti souzeno dalších šest členů této jednotky.
Po skončení války v Bosně Handanovičová emigrovala do Spojených států, má americké i bosenské občanství. Nyní 39letá žena byla loni v prosinci vydána bosenské justici.
Bosňáci a bosenští Chorvaté vstoupili do války proti bosenským Srbům z let 1992 až 1995 společně. V letech 1993 až 1994 proti sobě ale navzájem bojovaly všechny tři strany. Občanská válka v Bosně a Hercegovině si podle posledních odhadů vyžádala na 100 tisíc obětí.
V únoru 2003 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil k jedenácti letům vězení Biljanu Plavšičovou, brány vězení opustila v roce 2009. Když na jaře 1992 vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. V čele Republiky srbské stála od roku 1996 do roku 1998.
