V Řecku se rýsuje první náznak nové vlády. Na dva roky

V Řecku svitla naděje na vznik koaliční vlády s podporou nadpoloviční většiny parlamentu. Malá strana Demokratická levice totiž naznačila, že by se mohla přiřadit k proevropským stranám a zapojit se do úsilí o záchranu řeckého členství v eurozóně. Na dva roky by to za úkol měla přechodná vláda, která by ovšem musela začít vyjednávat o zmírnění současných podmínek zahraniční finanční pomoci, která stojí na drastických úsporných opatřeních v zemi. Vyplynulo to ze schůzky předsedy socialistů (PASOK) Evangelose Venizelose s šéfem strany Demokratické levice Fotisem Kuvelisem.

Venizelos, který byl pověřen prezidentem, aby se po nedělních volbách pokusil o sestavení životaschopné koaliční vlády, vyjádřil naději, že se mu podaří sestavit alianci všech stran, jimž jde o záchranu Řecka před hospodářským kolapsem. Zhroucení podle něj hrozí, pokud se země zcela obrátí zády k eurozóně a přestane plnit dohody, na jejichž základě pobírá masivní finanční pomoc na splácení obrovského státního dluhu.

Demokratická levice, která před volbami i po nich jednoznačně vylučovala vstup do koalice s dosavadním vládním tandemem PASOK a konzervativní Novou demokracií, by si přála, aby se domluvil větší počet stran v parlamentu vzešlém z nedělních předčasných voleb, které má spojovat snaha udržet Řecko v eurozóně a Evropské unii.

Formace Demokratické levice ostře kritizovala Koalici radikální levice (SYRIZA), která se jako druhá nejsilnější strana pokoušela o sestavení vlády a dnes se další snahy vzdala, že nevyvinula dostatečné úsilí a přiblížila zemi předčasným volbám. Těm se chce tato umírněná levice vyhnout, a proto navrhla, aby přechodná vláda s širokou podporou v parlamentu vládla do voleb do Evropského parlamentu v roce 2014.

Podle serveru deníku Kathimerini má Demokratická levice představu, že v široké koalici budou všechny velké strany, tedy i SYRIZA. Zároveň podle listu To Vima předpokládá, že je možné dosavadní dohody s eurozónou, které vedly k drastickým škrtům se snižováním mezd a důchodů a se zvyšováním daní, zrevidovat a "tvrdě vyjednat nové podmínky".

PASOK i Nová demokracie, které jsou faktickými poraženými voleb, protože ztratily dosavadní nadpoloviční většinu v parlamentu, nyní připouštějí, že by pokus o vyjednání mírnějších podmínek stál za to.

Vysoce postavená činitelka EU v Bruselu ale zopakovala, že o dosud uzavřených dohodách už v zásadě vyjednávat nelze. Připustila jen možnost kosmetického zásahu "na okraj".

Dosavadní kroky vůdce strany SYRIZA Alexise Tsiprase ale nenaznačují, že by chtěl v tomto duchu spolupracovat. Podle něj je zapotřebí v podstatě dosavadní dohody úplně hodit přes palubu. Sice řekl, že opuštění eurozóny by Řecko, ale i Evropu poškodilo. Neodklonil se ale od názoru, že ekonomické škrty vynucené mezinárodními věřiteli jsou příliš tvrdé a že je nutné je změnit. Pokračování v politice úspor v celé eurozóně podle Tsiprase povede k rozpadu 17členné eurozóny. Varoval přitom před tím, že zastavení evropské finanční pomoci Řecku by ohrozilo "sociální soudržnost kontinentu".

Proevropské strany Nová demokracie a PASOK mají v parlamentu dohromady 149 poslanců v 300členném parlamentu. S devatenácti zákonodárci Demokratické levice by jim ale už stačilo mít pohodlnou většinu pro sestavení kabinetu.

Venizelos by měl v pátek dopoledne jednat s vůdcem Nové demokracie Antonisem Samarasem o možnostech spolupráce.

Kromě čtyř zmíněných subjektů se do parlamentu dostaly ještě další tři strany. Konzervativní Nezávislí Řekové a Komunistická strana Řecka (KKE) už naznačili, že na vyjednávání o případné vládě se podílet nehodlají. V parlamentu jsou překvapivě i neonacisté ze strany Zlatý úsvit, s nimiž ale ostatní strany fakticky nekomunikují.

Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat ostatní členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem už má v různých formách pomoci přislíbeno až 240 miliard eur (asi šest bilionů Kč).

Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Míra nezaměstnanosti v zemi vzrostla v lednu na nový rekord 21,8 procenta.