Papež František se chystá zpřístupnit tu část vatikánského archivu, která obsahuje dokumenty o činech katolické církve a jejích představitelů během druhé světové války. V rozhovoru pro britský nedělník The Sunday Times to řekl papežův přítel, argentinský rabín Abraham Skorka.
Na světlo by tak mohly vyjít například důkazy o tom, jak se za války zachoval tehdejší papež Pius XII., který někdy bývá kritizován za to, že se nedokázal dost důrazně postavit proti nacistickému vyhlazování židů.
Po válce pomáhala část katolických hodnostářů a duchovních nacistům a nacistickým válečným zločincům se skrývat mimo Německo a utíkat z Evropy, hlavně do Jižní Ameriky.
"Papež trvá na tom, co říkal už jako kardinál, a jistě to uskuteční... To, o čem jsme spolu mluvili, bylo jen mezi námi, ale věřím, že on archivy otevře," uvedl Skorka.
Vatikán se zatím k této věci oficiálně nevyjádřil. Podle komentátorů je však možné, že papež oznámení o otevření archivů spojí s cestou na Blízký východ, během níž v květnu navštíví také Izrael. Zejména židé totiž opakovaně naléhají na to, aby se role katolických hodnostářů za války vyjasnila.
Podle mnohých z nich papež Pius XII. v období války jako morální autorita zklamal právě proto, že před holocaustem zavíral oči. Bývalého pontifika otevřeně kritizoval například židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a řada židovských rabínů.
Kontroverze kolem Pia XII. se silně rozhořela za éry předchozího papeže Benedikta XVI., který otevřel cestu k jeho svatořečení. Tento krok židy rozhořčil. Znamenal překážku na cestě sbližování obou náboženství, které prosazoval zejména Jan Pavel II. Ten se jako vůbec první papež v roce 1986 pomodlil v synagoze.
