V pařížském Grand Palais byla dnes odpoledne s velkou pompou zahájena vrcholná schůzka zemí Evropské unie a Středomoří, na které bude oficiálně ustanovena Unie pro Středomoří jako nástroj posílení regionální integrace.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, z jehož iniciativy nová struktura vznikla, i jeho egyptský kolega Husní Mubarak, který spolu s ním jednání předsedá, při zahájení poukázali na společné zájmy i společnou odpovědnost obou břehů Středomoří. Vytvoření nové unie označili za významný krok v zájmu společné budoucnosti.
Schůzky se účastní šéfové států a vlád všech 27 zemí Evropské unie a dalších 15 států jižního a východního Středomoří, včetně palestinské samosprávy. Českou republiku zastupuje místopředseda vlády Alexandr Vondra, za Slovensko je přítomen předseda vlády Robert Fico. Mezi účastníky je také generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Rozpory mezi některými účastníky pařížské schůzky jsou nicméně tak značné, že organizátoři upustili od obvyklého společného smímku účastníků, takzaného rodinného fota.
Nově vznikající unie navazuje na takzvaný barcelonský proces, který byl rovněž s cílem podpořit spolupráci EU a jižní strany Středomoří zahájen v roce 1995, ale nevedl k velkým výsledkům. Ani nyní zakládaná struktura nevyvolává velké očekávání, mimo jiné s ohledem na nejasnost financování plánovaných projektů.
V této chvíli se ale považuje za významné, že se podařilo kolem jednacího stolu shromáždit představitele Izraele a skoro všech arabských států středomořské pánve včetně Sýrie, která je s Izraelem oficiálně ve válečném stavu. Chybí jen Libye.
Syrský prezident Bašár Asad a izraelský premiér Ehud Olmert přitom v Paříži v separátních prohlášeních projevili zájem o navázání přímých kontaktů mezi oběma státy, které už nedávno zahájily kontakty nepřímé.
Pro Asada znamená přítomnost v Paříži také prolomení značné mezinárodní izolace, do které se dostal kvůli zasahování v sousedním Libanonu, partnerství s Íránem a údajné podpoře terorismu. Sarkozy se však rozhodl "dát mu šanci" poté, co Sýrie přestala brzdit řešení vnitropolitické krize v Libanonu, kde má silné spojence.
Návrh závěrečného dokumentu z dnešní schůzky v politické oblasti zůstává spíš u opakování základních tezí týkajících se blízkovýchodního problému.
Účastnické země jsou přesvědčeny, že Unie pro Středomoří může sehrát významnou roli při řešení společných problémů středomořské oblasti, jako jsou hospodářský rozvoj, zhoršování životního prostředí, migrace, energetika, ale i terorismus a extremismus.
V praktické oblasti se chce Unie pro Středomoří soustředit hlavně na očistu Středozemního moře - jako cílové datum je uváděn rok 2020, na zlepšení námořního spojení, budování dálnic a železnic na jižní straně Středomoří, solární energetiku a vysoké školství. Předpokládá se také vytvoření středomořské agentury pro rozvoj podniků.
Foto: Reuters a AP