Hlavní strana > Zahraničí > Evropa
Třídil zavazadla
Vinen! "Účetní z Osvětimi" Gröning dostal čtyři roky vězení
15.07.2015 10:00 Aktualizováno 15.07. 12:22
Soud v severoněmeckém Lüneburgu uložil bývalému dozorci v nacistickém koncentračním táboře Osvětim Oskaru Gröningovi čtyři roky vězení. Podle agentury DPA tak uznal jeho spoluvinu za zabití tří set tisíc lidí.
Nyní 94letý bývalý dobrovolník jednotek SS během procesu přiznal morální vinu. Prokuratura žádala trest odnětí svobody ve výši tři a půl roku, obhajoba zproštění obvinění. Centrum Simona Wiesenthala, které se věnuje hledání nacistů, verdikt přivítalo.
O tom, zda Gröningův zdravotní stav umožňuje výkon trestu, musí ještě rozhodnout státní zastupitelství. Předpokládá se, že pokud by skutečně do vězení nastoupil, celé čtyři roky by v káznici nezůstal. Prokuratura totiž ještě před vynesením verdiktu uvedla, že až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných, neboť Gröninga bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno.
Podle Efraima Zuroffa, ředitele jeruzalémské kanceláře Centra Simona Wiesenthala, je rozsudek zasloužený. "Doufáme, že to německé úřady povzbudí, aby stíhaly další případy," sdělil Zuroff. "Tento případ byl pro nás velmi, velmi důležitý, dodal.
Proces s Gröningem je považován za jeden z posledních s válečnými zločinci z dob nacistické éry.
Gröning v Osvětimi působil do roku 1944. Obžaloba se soustředila na takzvanou maďarskou akci v období mezi květnem a červencem 1944, kdy nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 tisíc maďarských Židů. Právě z podílu na smrti tří set tisíc z nich se obžalovaný zodpovídal.
Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování; proto čelil obvinění z napomáhání k trestnému činu.
Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holocaustu. Opakovaně ale trval na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.
Heinrich BOERE (1921-2013) - Jako člen jednotek Waffen SS se zúčastnil akce s krycím názvem Silbertanne (Stříbrná jedle), jejímž cílem bylo rozprášit nizozemský odboj. Samotný Boere při akci zastřelil tři nizozemské civilisty, po válce uprchl do Německa a roku 1949 byl v Nizozemsku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Za stejný zločin byl v dubnu 2008 obžalován u soudu v Dortmundu a v březnu 2010 byl odsouzen na doživotí.
John DEMJANJUK (1920-2012) - Rodák z Ukrajiny po válce získal americké občanství, ale v roce 1988 byl za podíl na masovém vyvražďování Židů odsouzen v Jeruzalémě k trestu smrti; v odvolacím procesu byl ale osvobozen a vrátil se do USA. V květnu 2009 byl deportován do Německa, kde byl obžalován z podílu na smrti nejméně 29 tisíc Židů, které prý osobně vodil do plynových komor v roce 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor. V roce 2011 mu soud za to vyměřil pětiletý trest; Demjanjuk se odvolal, ale konce odvolacího řízení už se nedožil.
Oskar GRÖNING (1921- ) - Bývalý dozorce v nacistickém koncentračním táboře Osvětim, kde se podle obžaloby podílel v roce 1944 na zabití tří set tisíc lidí; šlo o součást takzvané maďarské akce, během níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 tisíc maďarských Židů. Dnes byl odsouzen ke čtyřem letům vězení.
Anton MALLOTH (1912-2002) - Bývalý dozorce terezínské káznice žil po válce dlouhou dobu v Itálii. V roce 1948 byl v tehdejším Československu odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, později byl ale rozsudek zrušen, aby Mallotha mohla soudit německá justice. Vyšetřování bylo po dlouholetých peripetiích znovu obnoveno v únoru 2000, kdy ČR a Rakousko předaly německým orgánům výpovědi nových svědků. V květnu 2001 byl Malloth v Mnichově odsouzen k doživotnímu trestu. Zemřel v říjnu 2002.
Ladislav NIŽŇANSKÝ (1917-2011) - Po potlačení Slovenského národního povstání byl údajně velitelem slovenské části komanda Edelweiss a byl mu připisován podíl na vyhlazovacích akcích nacistů ve středoslovenských vsích Ostrý Grúň a Kľak. Počátkem šedesátých let byl na rodném Slovensku odsouzen k trestu smrti (v roce 2006 změněn na doživotí). Popravě unikl díky tomu, že po válce utekl do zahraničí a v roce 1996 získal německé občanství.
Maurice PAPON (1910-2007) - V roce 1998 byl odsouzen k desetiletému vězení za podíl na deportaci 1690 Židů z oblasti Bordeaux, kde byl za války generálním tajemníkem prokuratury, do německých vyhlazovacích táborů. V roce 2002 byl ale propuštěn na základě zákona, který umožňuje předčasně pustit na svobodu nemocné a staré vězně. Zemřel v únoru 2007.
Erich PRIEBKE (1913-2013) - Jeden ze strůjců masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních u Říma v březnu 1944, kde nacisté povraždili 335 civilních rukojmí. Po válce uprchl z britského zajetí, pak žil v Argentině. V polovině devadesátých let byl i díky televiznímu interview identifikován střediskem Simona Wiesenthala a vydán do Itálie, kde jej v březnu 1998 soud poslal na doživotí do vězení. S ním byl k témuž trestu odsouzen za týž zločin bývalý důstojník SS Karl Hass. Od roku 1999 si mohl Priebke ze zdravotních důvodů odpykávat trest v domácím vězení.
Josef SCHWAMMBERGER (1912-2004) - Za války velel několika táborům nucených prací SS kolem Krakova a v letech 1948-1987 se skrýval v Argentině. Koncem 80. lety vydán k trestnímu stíhání do Německa, kde byl v květnu 1992 odsouzen k doživotnímu žaláři; žádost o předčasné propuštění soud v roce 2002 zamítl.
|
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
1