Nizozemsky hovořící obyvatelé Flander si už déle stěžují, že na jejich území se stále více "roztahují" jejich francouzsky mluvící krajané - Valoni. Nová studie ukazuje, že situace je ještě horší, než si Vlámové mysleli.
Mnoho Vlámů sice klade důraz na fakt, že hlavní belgické město Brusel leží na území Flander, ale současně je jim metropole dlouhodobě trnem v oku. Nizozemsky, přesněji jihonizozemsky hovořící obyvatelé Bruselu jsou podle svého názoru vytlačování stále více na okraj.
Navíc si stěžují, že frankofonní bruselská většina se ve zvýšené míře stěhuje do okolí hlavního města, především do provincie Vlámský Brabant. Fenomén, který se přirovnává ke stále dále se do větší šířky rozlévající olejové skvrně, je pevnou součástí belgických politických sporů. Situaci komplikuje i zvyšování počtu přistěhovalců v Bruselu, hlavně islámské víry.
Čerstvá demografická studie ukazuje, že obavy Vlámů jsou veskrze oprávněné. Současně ukazuje, že zmíněný trend nejen sílí, ale že všechna protiopatření ze strany regionu Flandry nemají dlouhodobějšího účinku.
Studie ukazuje,že ve všech 19 obcích, které patří do oblasti hlavního města Bruselu, žilo roku 2008 více než milion lidí. Téměř 700 tisíc z nich, což je 66,5 procenta, byli frankofonní Belgičané.
Bezmála 300 tisíc (28,1 procenta) tvořili cizinci a pouze 56 tisíc, tedy jen 5,3 procenta, byli nizozemsky mluvící občané Belgie. Dosavadní odhady vycházely z toho, že Vlámů žije v této oblasti 10 až 15 procent.
Věc ale není tak jednoduchá. I nové údaje nejsou úplně přesné, neboť z politických důvodů poskytují oficiální statistiky stěží relevantní údaje o původu obyvatel a o jejich etnické, jazykové nebo náboženské příslušnosti. Většinou se tedy operuje jen s odhady.
Kvůli trvalým sporům Vlámů a Valonů o Brusel nabývají jakákoli čísla v tomto směru opakovaně výbušnosti. Z tohoto důvodu je mnohdy také tendence jimi manipulovat. Autoři nové studie, bývalí vědci na Katolické univerzitě v Lovani, využili ke své práci širokou paletu veřejně přístupných zdrojů. Asi ne náhodou pak výsledky jejich studie zveřejnil jako první frankofonní list La libre Belgique.
Nikoli neočekávaně konstatuje studie, že hlavní město se stále více zaplňuje cizinci, zatímco (bílí) Belgičané Brusel opouštějí - hlavně směrem Vlámský Brabant. Podobně jako v jiných metropolích odcházejí především rodiny s dětmi, jež hledají nový domov v zelených pásech na okraji města a za jeho hranicemi. Podle studie tak každý rok z Bruselu mizí kolem deseti tisíc obyvatel.
Pro vlámsky hovořící Valony je zvláště hořká skutečnost, že sami sebe začínají považovat za cizince ve vlastní zemi. Většina cizinci navíc inklinuje k jejích frankofonním krajanům. V obci Brusel-město jsou v současné době zapisována do holandských registrů jen tři procenta novorozenců z rodin cizinců.
