Islámská hrozba
Z kritika muslimské imigrace lidový hrdina

Masivní podpora pro Thilo Sarrazina. Německý bankéř a socialista (SPD) rozpoltil svou kritickou knihou o imigraci, hlavně muslimské, Spolkovou republiku. Sarrazninova partaj diskutuje o jeho vyloučení, ale u voličů si tím výrazně škodí.

V Německu už týden není nic jako dříve. A nejen v citlivé otázce přistěhovalectví. Provokativní kniha Německo se samo likviduje (Deutschland schafft sich ab) zasáhla velmi citlivý nerv společnosti. Komentář magazínu Der Spiegel píše o sezóně „lidového hněvu".

Především pod tlakem profesionálních politiků se Budendesbanka, v jejímž představenstvu Thilo Sarrazin působí, rozhodla „nepohodlného" kolegy zbavit. Konečné rozhodnutí je ale na spolkovém prezidentovi Christianu Wulfovi. Ten se však zatím nemá k činu a nerozhodně přešlapuje v právně nejasném prostředí.  

Sociální demokraté diskutují o Sarraziniho tezích a jeho vyloučení z partaje. A ztrácejí tím podporů části voličů - odpor se zvedá i ve vlastních stranických řadách. Podle týdenního průzkumu veřejného mínění uskutečněného agenturou Forsa pro týdeník Stern a televizi RTL ztratila SPD dva body a její podpora klesla na 25 procent.

To je nejhorší výsledek od poloviny letošního května. Na vyostřené= situaci vydělávají Zelení, kteří naopak o dvě procenta posílili a nyní by jim dalo hlasy 21 procent voličů.

Šéf agentury Forsa, Manfred Güllner, vysvětluje propad podpory sociálních demokratů tím, že mnoho voličů SPD oslovuje to, o čem Sarrazin hovoří.

Hlavně u dělníků a chudších vrstev je podpora názorů šéfa představenstva Bundesbanky značná. „Štve je, že SPD marní energií na vyloučení Sarrazina namísto toho, aby se starala o vlastní problémy," dodává Güllner. Podle průzkumů zastává 50 procent občanů názor, že vyloučení Sarrazina ze sociální demokracie je špatným krokem, zatímco 34 procent si myslí opak. Před odchodem do Bundesbanky byl kritik muslimských přistěhovalců úspěšným senátorem (ministrem financí) v zemské vládě v Berlíně.

Poprask kolem kontroverzního bankovního manažera a politika trvá s větší či menší intenzitou od doby, kdy loni na podzim poskytl rozhovor pro časopis Lettre International. Sarazzin se v něm pustil do muslimů a mimo jiné prohlásil,že mají vysokou porodnost a "stále produkují nové holčičky v šátcích".

Před měsícem prohlásil, že Německo kvůli přistěhovalcům "v průměru hloupne". Podle něj za to mohou imigranti z Turecka, východní Evropy a Blízkého východu, kteří jsou nevzdělaní.

Ve své knize, která je nyní německy psaným bestsellerem, 

autor drastickými formulacemi vyčítá paušálně muslimským imigrantům, že pro společnost nejsou žádným přínosem, nýbrž zátěží. Svá tvrzení a teze dokládá nezpochybnitelnými fakty a čísly.

Mohamedáni mají podle něj často sklon ke zločinnému jednání, nemají chuť se integrovat, mají nedostatečné vzdělání a nadprůměrně profitují z výhod sociálního státu. Kvůli vysoké porodnosti v muslimských rodinách je (nejen) podle Sarrazina dlouhodobě ohrožena existence německé společnosti.

Sarrazin, jehož jméno upomíná na arabské nájezdníky a první šiřitele islámu na Blízkém východě, pochází po otci z hugenotské rodiny z Lyonu a po matce z rodu pruských statkářů. Podle svého tvrzení si problémů s muslimským přistěhovalectvím všímá už od 70. let minulého století.

Na adresu těch, kdo se v médiích (marně) snaží dostat Sarrazina „mimo", komentátor Der Spiegelu poznamenává, že Sarrazin ztělesňuje něco, co se vytěsnit nedá: „Je to vztek lidí, kteří už mají dost toho, aby se po dlouhém a obtížném procesu osvícenectví dívali, jak se do jejich společnosti vrací středověk. Kteří mají dost to, jak za své nabídky pomoci se začlenit sklízejí nadávky a výsměch.

Kteří mají dost toho, aby četli o islámských sdruženích blízkých teroru, o vraždách ze cti, o hrozbách zavraždění vůči karikaturistům a filmařům, mají dost toho, aby se na školních dvorech používal výraz „křesťan" jako nadávka."

Do debaty o integraci a imigraci se dnes zapojil šéf Německého ústavu pro výzkum hospodářství (DIW) Klaus Zimmermann.

Aby si Spolková republika udržela svůj blahobyt, musí podle něj každý rok přijmout nejméně půl milionu lidí ze zahraničí.

Od roku 2015 hrozí Německu masivní nedostatek odborných pracovníků. Země proto nutně potřebuje pracovní síly a imigranty ze zahraničí, tvrdí Zimmermann v listu Hamburger Abendblatt. Vedle toho je třeba zvýšit věk odchodu do důchodu -na zhruba 70 let. V roce 2008 odcházeli Němci do penze průměrně ve svých 63 letech.

Německo musí být v získávání pracovních sil ze zahraničí ofenzivní, zdůrazňuje ekonom z DIW. Zimmermann se vyjadřuje v trvalém přistěhovalectví pro přijetí bodového systému, jaký existuje například v Kanadě nebo Austrálii. Kdo má práci, měl by mít dle jeho doporučení možnost zůstat v zemi až pět let, čímž by se krátkodobě řešil nedostatek kvalifikovaných sil.