"Tuto bene," prohlašoval sebevědomě italský premiér před dnešním hlasováním o nedůvěře v dolní komoře parlamentu. A opět měl pravdu. Vláda italského premiéra Silvia Berlusconiho získala dnes v parlamentu důvěru. Kabinet se tak vyhnul pádu. Poslanecká sněmovna odmítla návrh na vyslovení nedůvěry většinou pouhých tří hlasů.
Těsná většina ale není zárukou pro politickou stabilitu. Proti návrhu na vyslovení nedůvěry hlasovalo 314 poslanců a 311 jej podpořilo. Kontroverzní premiér, jehož politické působení provází dlouhá řada skandálů, tak zůstává v úřadě.
Během hlasování došlo k potyčkám mezi některými poslanci, takže zasedání muselo být přerušeno.
Hlasování v Poslanecké sněmovně, která odmítla návrh na vyslovení nedůvěry většinou pouhých tří hlasů, předcházelo hlasování o důvěře v horní komoře, Senátu, jehož členové rovněž Berlusconiho kabinet podpořili.
V Poslanecké sněmovně podpořilo Berlusconiho vládu již zmíněných 314 poslanců, 311 jí
vyslovilo nedůvěru. Ostatní z celkových 630 poslanců se zdrželi hlasování. Vše záviselo na 35 hlasech poslanců, kteří podporují bývalého Berlusconiho spojence a nyní odpůrce Gianfranka Finiho.
Jeho formace Budoucnost a svoboda pro Itálii (FLI) se však rozštěpila a dva poslanci za FLI hlasovali pro vládu.
Berlusconi v pondělí varoval poslance, kteří podle něho chtějí zradit mandát, jejž jim dali voliči. "Je třeba obnovit spojenectví všech umírněných sil," prohlásil premiér a nabídl svým bývalým spojencům z Finiho strany a centristům z Unie křesťanských demokratů a středu (UDC) pakt pro toto zákonodárné období.
Kdyby byl čtyřiasedmdesátiletý Berlusconi prohrál, další krok by záležel na prezidentu Giorgiu Napolitanovi. Ten již prohlásil, že mu velmi záleží na stabilitě země v současné hospodářské krizi a za otřesů zasahujících společnou měnu euro.
Napolitano mohl v případě Berlusconiho pádu jmenovat vládu podporovanou novou většinou, kde by kromě Berlusconiho Lidu svobody (PDL) a jeho spojence Ligy severu zasedli i křesťanští demokraté. Mohl také znovu pověřit Berlusconiho vedením země s rozšířenou koalicí nebo rozpustit parlament a vypsat nové volby.
Poslední řešení však nevyhovovalo ani opozici, která je rozštěpená, nemá charismatického vůdce a nemůže doufat ve volební úspěch. Pokud jde o stoupence Finiho, získali by podle průzkumů při volbách sedm až osm procent hlasů. Řádné volby by se měly konat v roce 2013.
