Změňte ústavu, naléhají Židé a Romové v Bosně

Dervo Sejdić sloužil ve své zemi jako policista. Tento bosenský občan ale nemá právo stát se hlavou státu, protože je etnickým Romem. Tato výjimka platí také pro Židy. 

Bosenská ústava, která byla zkoncipována na konci nejhorších bojů v Evropě od konce druhé světové války, dovoluje pouze Bosňákům (dříve Muslimům), Srbům a Chorvatům - bývalým Jugoslávcům, kteří mezi sebou bojovali ve válce v letech 1992 až 1995 - ucházet se o nejvyšší státní úřad, píše agentura Reuters.

Sejdić podal stížnost u Evropského soudu pro lidská práva a vyhrál. Rozhodnutí by mohlo donutit tento stále ještě rozdělený balkánský stát, aby se v roce, na který jsou naplánovány důležité státní volby, ohlédl za svou etnickou matrici.

ČTĚTE TAKÉ: Žid a Rom nesmějí v Bosně kandidovat. Soud nesouhlasí

"Tento verdikt je rozhodující pro rozvoj bosenské demokracie," řekl profesor sarajevské univerzity Enver Kazaz. "Toto je prvním příkladem občanské aktivity, která přinutí úřady jednat."

Pokud dojde ke změně ústavy, tak se podle analytiků rozšíří plná občanská práva téměř 500 tisíc občanům Bosny, kteří jsou známí jako "ostatní". Tedy občané, kteří si nezvolili srbskou, bosňáckou nebo chorvatskou národnost v této téměř čtyřmilionové zemi.

Prosincovým verdiktem, iniciovaným Sejdičovou stížností a bývalým vůdcem židovské komunity v Bosně Jakobem Fincim, Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že ústava je diskriminační a že menšinám musí být dovoleno ucházet se o vysoké úřady.

"Touto žalobou jsem spustil lavinu s cílem napravit nerovnosti mezi občany Bosny a Hercegoviny," řekl Sejdić. Dodal, že se nikdy nebude ucházet o prezidentský úřad.

Pokud nebude verdikt splněn, může to Bosnu s žádostí o vstup do Evropské unie posunout dokonce ještě dále za její sousedy. Ale když bosenští představitelé vyhoví, mohou tak otevřít dveře ústavním změnám, po kterých dlouho Západ volal.

Vrcholní diplomaté EU a USA loni na podzim nabídli znesvářeným bosenským vůdcům drobné změny ústavy jako nástroj, který by zemi rychleji přiblížil začlenění do EU a NATO. Většina balíček odmítla a rozhovory ztroskotaly.

Zatímco Sejdić tvrdí, že jeho stížnost nebyla založena na osobních ambicích, ale na principech, Finci, který je nynějším bosenským velvyslancem ve Švýcarsku, podal žalobu poté, co jeho kandidatura do předsednictva Bosny a Hercegoviny (kolektivní hlavy státu) byla odmítnuta, protože je Žid.

"To je velmi neomalená, vážná a přímá diskriminace založená na etnickém pozadí, na rase," řekl Dimitris Kourkoulas, šéf delegace Evropské komise v Bosně.

Štrasburský soud nemůže zemi nařídit, aby jeho verdikt přijala. Pokud tak země neučiní, může to mít vážné důsledky pro její evropskou budoucnost. Rada Evropy by například mohla Bosně pozastavit členství.

Někteří západní diplomaté varovali, že EU by také mohla pozastavit platnost stabilizační a asociační dohody (SAA), první oficiální smlouvy s Bosnou, která by měla přivést tento balkánský stát k případnému členství v (zatím) 27členném bloku.

"Porušováním lidských práv země také nesouhlasí se závazky vůči Evropské unii," řekl Kourkoulas. Dodal, že blok má širokou volbu mechanismů, které by mohl použít, pokud se nedosáhne shody.

"Pozastavení platnosti SAA je tím posledním, řekněme nejradikálnějším nástrojem."

Kourkoulas očekává, že státní představitelé ústavu a volební zákon před říjnovými volbami změní.

Bosenské politické strany si uvědomují, že potřebují uvést ústavu do souladu s evropskou chartou lidských práv, ale nesouhlasí s tím, jak to udělat. Někteří tvrdí, že s takovými významnými změnami by se nemělo ve volebním roce spěchat.

"Je to technický problém. Potřebujeme jen politickou vůli," řekl Sejdić. "Realizace verdiktu změní obraz Bosny, urychlí v zemi demokratizační procesy a evropskou integraci."

Foto: ČTK/AP a Profimedia