Výročí
Svět po 11. září: kompromisy mezi bezpečím a lidskými právy

Desetiletí, jež uplynulo od útoků z 11. září 2001, poznamenalo napětí mezi zajišťováním bezpečnosti a dodržováním lidských práv. Kritiku vyvolalo zadržování podezřelých bez soudu, výslechy hraničící s mučením a všudypřítomné sledování.

Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích.

Ze Spojených států pak vycházely požadavky i na další země, aby se k jejich bezpečnostním opatřením připojily.

Bushův protiteroristický zákon poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat e-mailovou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud.

Zákon je pravidelně prodlužován, naposledy letos prodloužil platnost tří jeho klíčových klauzulí o čtyři roky prezident Barack Obama.

Dopad na Evropskou unii

Ve státech Evropské unie platí v oblasti telekomunikací od roku 2006 směrnice, která ukládá operátorům uchovávat záznamy o telefonickém či internetovém spojení dalších šest až 24 měsíců.

Nařízení se netýká obsahu hovorů či e-mailů, ale informací o tom, kdo, komu, kdy, a odkud volal či posílal e-mail.

Od roku 2001 také USA sledují finanční toky spjaté s předpokládanými teroristy. Loni v létě Evropský parlament schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům.

Údaje o bankovních převodech, například jméno příjemce, jeho identifikační číslo a adresu, poskytuje společnost SWIFT, která sídlí v Bruselu a jejíž databáze zahrnuje bankovní data z asi osm tisíc společností ve dvou stovkách zemí.

Kontroly na letištích

Větší bezpečnost na amerických letištích mají zajistit takzvané tělesné skenery, které zobrazují kontrolovanou osobu nahou, byť s rozmazaným obličejem.

Kdo kontrolu ve skeneru odmítne, je podroben přísné osobní prohlídce, při níž se kontrolující úředník může dotknout i intimních tělesných partií.

Hospodářský a sociální výbor EU zavádění skenerů nedoporučil, protože podle něj představují potenciální zdravotní riziko pro cestující a mohly by narušovat lidská práva.

Shromažďování dat

Spojené státy si vymohly, aby jim letečtí přepravci ze zemí EU předávali data o cestujících, a to kontaktní informace, informace o platbě či informace o zavazadlech.

Americká strana může údaje uchovávat 15 let. Evropská unie a Spojené státy příslušnou smlouvu podepsaly v roce 2007 a platit má do roku 2014.

Diskutabilnost shromažďování osobních dat podtrhuje mimo jiné kauza, podle níž newyorská policie (NYPD) s podporou CIA využívala údaje ze sčítání lidu k lokalizaci etnických komunit.

Tam pak nasazovala své tajné policisty a informátory. Členové "demografické jednotky" měli v civilu sledovat kavárny, knihkupectví a mešity, dokumentovat, co lidé říkají a čtou, a takto identifikovat potenciální hrozby.

"Nelze uplatňovat nekontrolovatelné státní mechanismy a pronásledovat dopředu vytipované osoby či skupiny osob na základě stereotypního přístupu a bez jasných důkazů," konstatovala mluvčí české pobočky organizace Amnesty International Kateřina Šaldová. "Válka proti teroru zdaleka neučinila svět bezpečnějším. Boj proti terorismu naopak často slouží vládám jako záminka pro potlačení jakéhokoliv nesouhlasu a porušování lidských práv," dodala.