Analýza kostí dvou vikinských žen, pochovaných před asi 1200 lety v pohřebním člunu a objevených v roce 1904 v jihonorském Osebergu, rozptýlila podle vědců podezření, že jednou z nich byla služka obětovaná proto, aby provázela svou královnu na posmrtné cestě.
Odborníci zjistili, že zlomená klíční kost mladší ženy se několik týdnů hojila, což znamená, že zlomenina nebyla součástí rituální popravy, jak se experti po nálezu 22 metrů dlouhého plavidla domnívali.
"Nemáme žádný důvod myslet si, že šlo o násilnou smrt," řekl dnes agentuře Reuters profesor anatomie Osloské univerzity Per Holck, který zkoumal ostatky dvojice žen, které zemřely v roce 834 ve věku asi 80 a 50 let. "K fraktuře mohlo dojít při klopýtnutí nebo něčem takovém," řekl. "Mohla být vážně zraněná, utrpět poškození mozku. Ale tahle zlomenina sama o sobě nedokazuje, že byla zabita."
Objevení člunu z dubového dřeva s umnělecky zdobenou přídí, v němž spočívala těla dvou žen, bylo jednou z archeologických senzací počátku 20. století.
Vikingové praktikovali rituální vraždy
Historikové jsou přesvědčeni, že Vikingové občas praktikovali rituální vraždy. Arabský cestovatel z desátého století Ahmad ibn Fadlán detailně popsal vikinský pohřeb služebné v Rusku, která byla ubodána k smrti a poté pochována.
Vědci na základě kosterní analýzy starší ženy zjistili, že měla rakovinu.
"Byla to nevyléčitelná rakovina, takže jsem si jist, že ta byla příčinou její smrti," řekl Holck. Šlo o nejranější zdokumentovaný případ této zhoubné choroby v Norsku.
Podle vědců patřily obě ženy k vyšší vrstvě - jejich strava obsahovala hodně masa, zatímco většina Vikingů se živila rybami. Zuby mladší ženy nasvědčují tomu, že používala kovové párátko, což byl v té době luxus.
Stařena vypadala jako muž
Historici se dlouho domnívali, že jedna z žen byla královna Aasa, matka Halfdana Černého, otce prvního norského krále Haralda Fairhaira. Stařena trpěla podle vědců hormonální poruchou, kvůli níž vypadala jako muž - byla podsaditá a měla vousy.
Pohřbívání majetných osob v klasických protáhlých dřevěných lodích bylo pro vikinské období typické. Jedny z nejznámějších takovýchto exponátů v Norsku pocházející právě z Osebergu a také z Tune, Gokstadu či Borre.
Foto: Profimedia a The Oseberg Ship Museum
