Důstojník literát odhaluje ambice čínské armády

Čína by měla vybudovat nejsilnější armádu na světě a nahradit USA v roli světové "jedničky". V nové knize nazvané Čínský sen to píše vysoký důstojník Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) Liou Ming-fu, který působí jako profesor na elitní Národní univerzitě ozbrojených sil. Jeho kniha odráží stupňující se nacionalistické ambice Číny.

Čína by měla odhodit zdrženlivost ve svých globálních cílech a "sprintovat k pozici světové jedničky", píše Liou, který zároveň upozorňuje, že vzestup země poplaší Washington, a hrozí tak riziko války navzdory nadějím Pekingu na "mírový růst".

"Pokud se Čína v 21. století nedokáže stát světovou jedničkou, nedokáže se stát největší mocností, pak se z ní nevyhnutelně stane opozdilec odstrčený stranou," píše Liou ve své třistastránkové knize, která zatím vyšla jen v čínštině.

Zdůrazňuje ovšem, že jeho dílo nepředstavuje oficiální politiku čínské vlády, která ambice země nehlásá zdaleka tak ostře. Kniha je nicméně dalším důkazem domácích tlaků na vedení čínské komunistické strany, aby z rychlého ekonomického růstu vytěžilo větší tlak vůči Západu, který se stále potýká s ekonomickým poklesem.

Dokazuje také, že volání po tvrdém postoji Pekingu vůči Washingtonu v celé řadě otázek od Tibetu přes Tchaj-wan až po vzájemný obchod sahá hlouběji, za nacionalistické výkřiky prezentované na světové počítačové síti.

Liou na vysoké škole učí mladé důstojníky čínské armády, z nichž roste čínská vojenská elita.

"Tato kniha odráží mé osobní názory, ale myslím, že je také odrazem jisté myšlenkové vlny," řekl Liou agentuře Reuters. "Potřebujeme vojenský vzestup stejně jako hospodářský."

Do jaké míry čínští nejvyšší představitelé toto přesvědčení sdílejí, se může ukázat už tento týden, kdy vláda pravděpodobně oznámí rozpočet na obranu pro rok 2010. Loni byl vojenský rozpočet o 14,9 procenta vyšší než v roce 2008.

V posledních měsících se vztahy mezi Pekingem a Washingtonem vyhrotily v celé řadě otázek týkajících se obchodu, kontroly internetu, amerického prodeje zbraní Tchaj-wanu či setkání amerického prezidenta Baracka Obamy s tibetských duchovním vůdcem dalajlamou.

Čína zareagovala popuzenými slovy a hrozbami sankcí vůči americkým společnostem zapojeným do prodeje zbraní Tchaj-wanu. Své hrozby ale nepřevedla ve skutky a dovolila například americké letadlové lodi zakotvit v Hongkongu.

Čínští nejvyšší představitelé nechtějí poškodit vztahy s USA, které jsou největším čínským obchodním partnerem a stále zdaleka největší světovou ekonomickou i vojenskou mocností. Čínský premiér Wen Ťia-pao během víkendu prohlásil, že by si přál, aby se obchodní třenice s USA uhladily. Náměstek americké ministryně zahraničí James Steinberg má tento týden navštívit Peking.

Foto:  Wikipedia, Pentagon a Profimedia