Doněcká lidová republika, kterou v první polovině května vyhlásili proruští aktivisté na jihovýchodě Ukrajiny, není - jak by se mohlo zdát - až reakcí na nedávný převrat v Kyjevě. Myšlenka vzdororepubliky v Donbasu, přesněji v Doněcké oblasti, se zrodila už před devíti lety. Mezi její otce zakladatele patří Andrej Purgin, který v ní má funkci prvního vicepremiéra.
V listopadu roku 2006 stál na ústředním náměstí v Doněcku vousáč v hnědé kožené bundě, který sbíral podpisy. Snažil se přesvědčit lidi, aby se jejich domov, Doněcká oblast, stal suverénní republikou.
Purgin a další aktivisté rozdávali plakáty s nápisem "NATO zabíjí Slovany!" Byla to také demonstrace proti "fašistům", kteří se během oranžové revoluce roku 2004 v Kyjevě dostali k moci.
U stánku aktivistů vlála ruská vlajka a prapor se znakem ruských carů. Třetí vlajku, která sestávala ze tří barevných pruhů, černé, červené a modré, a dvouhlavého orla uprostřed, nikdo z kolemjdoucích (zatím) neznal. Nechal ji zhotovit už zmíněný vousatý muž jménem Andrej Purgin.
Je spoluzakladatelem společensko-politické organizace s názvem Doněcká republika. Spolu s Andrejem Purginem stáli u jejího zrodu v prosinci 2005 Alexandr Curkan a Oleg Flotov. Zprvu šlo pouze o městskou organizaci, která se už krátce poté změnila v oblastní.
Začátkem roku 2007 uskutečnili zástupci Doněcké republiky řadu akcí na východě Ukrajiny. Už tehdy propagovali federalizaci ukrajinského státu. Vlajku Doněcké republiky rozvinuli dokonce na Majdanu v Kyjevě.
Během několika zmíněných listopadových dnů roku 2006 získal Purgin dva tisíce podpisů. Z dnešního pohledu to ale byla jen taková zkouška. Do povědomí širší veřejnosti vstoupil až nyní - osm let poté.
Stalo se tak 14. května, kdy v sálu regionální správy Doněcka vystoupil před kamerami televizních štábů z celého světa a oznámil, že tento den vznikl parlament Doněcké republiky, který schválil návrh její ústavy.
Purgin je nyní vicepremiérem samozvané republiky. Premiérem se stal Aleksandr Borodaj, původem zřejmě Rus. Purginovy vlajky teď vlají na mnoha místech Doněcka včetně míst, kde mají separatisté rozmístěny své ozbrojené jednotky. Ještě nedávno se Purgin živil byznysem se stavebním materiálem. Dnes má na starosti "státní" záležitosti".
V mnoha věcech ale ještě vládne trochu chaos. V rozhovoru s německým listem Die Welt například přiznává, že Doněcká lidová republika ještě není formálně nezávislá, třebaže se tak veřejnosti prezentovala.
Její vrcholní zástupci prohlásili, že republika je novým státem na světě a že se chce stát jako Krym součástí Ruské federace. Purgin to ale relativizuje: "Získali jsme jen právo na to, abychom se stali nezávislými. Ale ještě jsme toto právo nevyužili."
Prohlášení směrem k veřejnosti bylo však podle něj nutné, protože lidu se to musí sdělit jednoduše. Navíc chybí odpověď z Moskvy. "Pochybuji, že nás Rusko přijme do své federace," přiznává Purgin. Jeho vizí je matrjoška, konfederace, k níž se připojí další ukrajinské oblasti. Další "lidové republiky".
Spolu by měly vytvořit Novorusko.
Purgin zastává názor, že se nesmí zavřít západní hranice. "Nesmíme být egoisty a zapomínat, že ještě existují Dnětropetrovsk, Záporoží, Cherson, Oděsa, Nikolajev," říká. Je si téměř jist, že v těchto místech se dříve či později stane totéž, co v Doněcku. U Purgina prý nyní bydlí dva lidé, kteří připravují povstání v Záporoží.
Dlouhé týdny se domlouval na Skypu s osmi aktivisty, dva byli z z Oděsy, kteří také připravovali revoluci. Oděsané prý 2. května zahynuli při tragickém požáru tamního domu odborů. Práce údajně pokračuje. "Připravujeme povstání v Oděse, Záporoží a Charkově," tvrdí tvůrce Doněcké (lidové) republiky.
Na cestu se chce vydat i sám Purgin. Když se oholí, nikdo ho prý nepozná.
Největší matrjoška, která má podle Purgina sjednotit vše, se jmenuje "Ruský svět". Patří do ní Gruzínci i Arméni, jsou součástí ruské civilizace, která se odlišuje od evropské. "Máme blízko k byzantské tradici... Psané zákony jsou pro nás druhotné, cit pro spravedlnost prvotní."
Purgin se považuje za umírněného pravičáka. Ale, vysvětluje dále pro Die Welt, v lidové republice nebudou hrát politická přesvědčení žádnou velkou roli. "Mí přátelé z ruských pravicových organizací, které jsem pozval do Doněcku, byli v šoku, když museli stát společně s komunisty před Leninovým památníkem," směje se.
Z Ruska dorazili do Doněcku aktivisté nacionalistických organizací z Rostova a Murmansku jakož i levicoví národovečtí bolševici. Vlastně jsou to protihráči, ale sjednocuje je nacionalismus.
Jak k Purginovu boji s ukrajinskými fašisty pasuje jeho přátelství s ruskými pravicovými extremisty? I na to má odpověď.
Ruští nacionalisté na Ukrajině jsou podle něj osvobozeneckým hnutím, zatímco ukrajinští nacionalisté jsou v zásadě rusofobové. "Ukrajinští nacionalisté jsou jediní nacionalisté v Evropě, kteří podporují muslimy," vysvětluje. "Podporují krymské Tatary, protože jsou také proti Rusům.
Purginovým vzorem je ruský nacionalistický filozof Alexandr Dugin, který propaguje myšlenku velkého euroasijského státu. Ten by se měl stát protipólem USA a jejich liberalismu. Jeho filozofie ale balancuje na hraně s fašismem. "Dugin je génius současnosti," pěje na něj ódy Purgin.
Už nějaký čas je v kontaktu s Duginovým mládežnickým hnutím, Eoroasijskou unií mládeže. Byla založena roku 2005 a jejím úkolem bylo zabránit vlně barevných revolucí v postsovětském prostoru. Tím se měl také omezit vliv USA v oblasti.
V téže době vznikly na různých místech Ukrajiny malé proruské organizace. Jednou z nich byla Doněcká republika. Dlouhé roky byla Purginova republika bezvýznamná, malá síť stejně smýšlejících. Nyní ale nastala její hvězdná hodina. Purgin ovšem ví, že beze zbraní se jeho idea neprosadí.
