Nehodu na ruské jaderné ponorce Něrpa, při níž přišlo v sobotu o život 20 lidí, zavinil jeden ze členů posádky. Oficiální závěr vyšetřovací komise ruské prokuratury dnes zveřejnila ruská média. Kolegové obviněného námořníka, kterému za nedbalost hrozí až sedm let vězení, však pochybují o jeho vině.
"Šetřením byla zjištěna osoba, která spustila protipožární systém na palubě ponorky (Něrpa). Byl to jeden z členů posádky, námořník, který systém spustil bez povolení a bez jakéhokoliv důvodu," citovaly agentury ITAR-TASS a Ria Novosti mluvčího vyšetřovací komise Vladimira Markina.
"Námořník už svou vinu přiznal," dodal Markin.
Jak upřesnil, bylo proti nejmenovanému námořníkovi zahájeno trestní stíhání pro "porušení námořních pravidel s následkem zavinění smrti osob z nedbalosti nebo s jinými vážnými důsledky".
Právě zapojení protipožárního systému, který vypustil na posádku jedovatý plyn freon, způsobilo smrt tří námořníků a 17 specialistů z loděnic a zbrojních podniků, kteří se účastnili zkušební plavby ponorky v Japonském moři. Dalších 21 lidí na palubě se přiotrávilo a muselo být hospitalizováno.
Ve vinu námořníka však jeho kolegové z posádky nevěří. "Nemyslíme si, že mohl schválně či náhodou zapnout protipožární systém. Není to žádný nováček, ale na slovo vzatý odborník. Obáváme se, že se mohl přiznat pod nátlakem," řekl agentuře Interfax jeden z důstojníků Něrpy, který s obviněným slouží pátým rokem. Námořník se před tím plavil na jiné ponorce na Kamčatce.
Dříve experti nevylučovali, že tragédii mohla způsobit nepovedená modernizace protipožárního systému, který se na Něrpě spouští automaticky, a ne ručně jako na jiných plavidlech.
Jedovatý freon, který měl uhasit plameny, tak zasáhl posádku podle některých přeživších námořníků bez varování. S protipožárním systémem prý byly potíže už dříve.
Tuto verzi však odmítají konstruktéři ponorky. "Protipožární systém se na ponorkách tohoto typu nemůže spustit samovolně, bez zásahu člověka," řekl jeden z petrohradských specialistů listu Rossijskaja gazeta. I kdyby si někdo na ponorce třeba zapálil cigaretu, nejprve by o sobě daly vědět senzory kouře. Systém se prý nespouští sám, ale jedině na pokyn z centra řízení ponorky.
Nehledě na nehodu má být ponorka Něrpa podle náčelníka generálního štábu Nikolaje Markova zařazena počátkem příštího roku do ruské flotily, protože s výjimkou protipožárního systému při zkouškách "prokázala spolehlivou práci všech uzlů, agregátů a systémů řízení".
ČTĚTE TAKÉ: Ponorku s 20 nebožtíky si ruské námořnictvo nechá
Smrtící drama na ruské ponorce. Očitá svědectví
Plavidlo bylo i po sobotní nehodě s to se vlastními silami vrátit na základnu. Vzápětí velitel ruského námořnictva Vladimir Vysockij ujistil, že nehoda ponorku nepoškodila a že technicky je plavidlo v pořádku.
Ponorku z Amurských loděnic si podle médií hodlala pronajmout na deset let Indie za 650 milionů dolarů (skoro 12,5 miliardy Kč). Ruské úřady to však popírají.
Něrpa patří k třídě Ščuka-B, označované v kódu NATO Akula. Vyzbrojena je torpédy a střelami Granat o doletu 3000 kilometrů. Od roku 1984 bylo postaveno 15 ponorek tohoto typu. Jsou považovány za mimořádně tiché, a tedy těžko odhalitelné stroje.
Foto: AP, ruská armáda a TV Pervyj kanal (grafika)
