Mezinárodní den žen zůstává v moskevských ulicích nepřehlédnutelný díky zástupům třímajících květy v rukou už v předvečer svátku. Jen rozměry kytic se oproti předkrizovým dobám zmenšily do evropských rozměrů. Podle průzkumu střediska Levada hodlá většina Rusů obdarovat své vyvolené květinami, jen šest procent šperky.
Pro trh květin, jehož rozměr se odhaduje na ekvivalent 45 miliard korun, má MDŽ velký význam. Už týden před svátkem ceny citelně stoupají, leckdy až téměř na dvojnásobek. Asi 85 procent květů pochází z dovozu, hlavně z Nizozemska a Ekvádoru, ale i z Kolumbie a Keni. Dvě pětiny čerstvých květů končí v Moskvě, hlavně na pultech pouličních stánků či v tržnicích, jen pětina až třetina se prodá v kamenných květinářstvích. Po svátku ale ceny rychle klesají.
Prodavačka Julija ze stánku u zastávky metra Marina Rošča má své jisté: jeden stálý klient přichází pravidelně každého 20. dne v měsíci, aby koupil 25 růží pro svou milou v upomínce na den seznámení.
Květina pro zbitou reportérku
S kytičkou přišel do nemocnice za rozhlasovou reportérkou Uljanou Malašenkovou i policista vyšetřující pondělní policejní zákrok, po kterém skončila na lůžku s otřesem mozku. "Byl docela milý, ale zjevně mimo obraz a dával směšné otázky," napsala novinářka.
Ještě dříve šéfredaktor stanice od moskevského policejního velitele žádal objasnění, zda pokládá za normální, aby jeho lidé mlátili ženy pendrekem po hlavě. Generál zavelel podřízeným, aby i během demonstrací novináře a novinářky respektovali.
Příležitost k tomu mohou mít už dnes: od rána se před policejním velitelstvím demonstruje za propuštění členek punkové skupiny Pussy Riot, zatčených za výtržnost v chrámu Krista Spasitele.
MDŽ za mřížemi slaví skoro 61 tisíc Rusek, z to 9400 ve vyšetřovací vazbě. Ve dvou polepšovnách pro 250 nezletilých delikventek a v 63 ženských káznicích "se konají koncerty, soutěže a módní přehlídky v rámci samostatné umělecké činnosti", oznámila vězeňská služba. Dárky a pohoštění zajistily dobročinné organizace.
Chlubí se rovnoprávností
Při MDŽ se tradičně dostává na přetřes i postavení žen. Rozhlasová stanice Echo Moskvy připomněla, že z hlediska rovnoprávnosti zaujímá Rusko 31. ze 154 míst na žebříčku mezinárodní organizace Social Watch, mapující rozdíly mezi muži a ženami ve vzdělávání, ekonomice či politice. Česko skončilo na 43. příčce.
Podle dostupných údajů vedoucí posty v čele padesátky velkých ruských firem z 93 procent zaujímají muži, zatímco v USA či Británii je to 84 procent a ve Švédsku 73 procent.
V personálních agenturách prý často slyší: "Proboha, jen žádnou ženskou!" Zaměstnavatelé dávají přednost mužům - a čím vyšší řídící funkce, tím je žen méně.
Situaci však podle listu Vedomosti může zanedlouho změnit cizí zákon - alespoň v ruských firmách se sídlem v Nizozemsku, jako je internetový vyhledávač Yandex, obchodní řetězec X5 Retail Group, těžařská firma Nord Gold či prodejce mobilních telefonů Evroseť. Od července má totiž v království platit zákon požadující třicetiprocentní zastoupení žen v představenstvu firem. Zprvu sice půjde jen o doporučení, ale za tři roky má jít o "tvrdý" požadavek.
V Nizozemsku každé páté křeslo v představenstvu už patří ženě, zatímco evropský průměr podle agentury McKinsey činí 17 procent. Nejlépe jsou na tom Norky (35 procent), nejhůře prý Češky (10 procent) a Italky (pět procent).
Koneckonců na seznamu ruských miliardářů v podání časopisu Forbes se roky vyskytovala jen jediná Ruska, a to manželka moskevského starosty.
