Nemá čas
K debatě se soupeři o Kreml se Putin nesníží

Favorit březnových prezidentských voleb v Rusku premiér Vladimir Putin se stejně jako v minulosti nesníží k televizním debatám se soupeři, avšak nevylučuje, že by k duelu před kamerami vyslal svoje zástupce.

"Účast prezidentského kandidáta Vladimira Putina v televizních debatách by podle stávajících zákonů vyžadovala (premiérovu) dovolenou, a to by mu nepochybně neumožňovalo náležitě plnit funkci předsedy vlády," vysvětlil premiérův mluvčí Dmitrij Peskov.

Putin však každopádně hodlá využít vysílací čas, aby seznámil voliče se svým programem. Momentálně se podle mluvčího také zvažuje možnost, že by se debat zúčastnili Putinovi zástupci - definitivně však o tom rozhodne sám kandidát.

Putin se nezúčastnil ani debat před svým zvolením prezidentem v letech 2000 a 2004, stejně tak jeho nástupce Dmitrij Medveděv v roce 2008. 

Již dříve vysvětloval neochotu utkat se s oponenty tím, že se opoziční politici prý věnují jen krasořečnění a slibování nemožného, a tak diskuse nejsou ani poctivé, ani užitečné. Naznačil však, že možná do debat vyšle "mladší bratry", aby si s otázkami od oponentů poradili; zákon umožňuje kandidátovi mít až 600 zplnomocněných zástupců.

Putina k duelům před kamerou nejednou vyzývali jeho soupeři, ale premiér raději dává přednost vlastním pořadům. Loni v prosinci déle než čtyři hodiny debatoval s národem v přímém televizním přenosu, jak to ostatně činí každý rok. Podle kritiků však jde jen o pečlivě zrežírovaná představení s předem připravenými otázkami a odpověďmi.

"Jestli jste pro rovnost a spravedlivé volby, dejte nám ve stejném formátu alespoň dvě hodiny (vysílacího času)," vyzval Putina jeho hlavní soupeř v prezidentském klání, vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov. Podle něj "v žádné demokratické zemi žádný kandidát nemůže odmítat účast v debatách".

Komunisti se loni v létě dokonce snažili protlačit změnu volebního zákona, aby účast v debatách byla pro prezidentské kandidáty povinná, ale marně. Většinu ve sněmovně stále drží Putinova strana.

O prezidentské křeslo se kromě Putina a Zjuganova ucházejí i předáci dalších dvou parlamentních stran Vladimir Žirinovskij a Sergej Mironov. Ostatní potenciální uchazeči, jako je například miliardář Michail Prochorov, mají ještě necelý týden k sesbírání dvou milionů podpisů od občanů, potřebných pro registraci své kandidatury.

Putin sice zůstává nejpopulárnějším ruským politikem, ale podle průzkumů jeho obliba klesá a zvolení už v prvním kole 4. března nadpoloviční většinou hlasů nemá jisté.

Situaci se Putin snaží zvrátit i za pomoci svého předvolebního programu, v němž mimo jiné slibuje společnosti větší kontrolu nad úřady, zejména v oblastech "nejvíce citlivých a nebezpečných z hlediska korupce a neefektivnosti: státní zakázky, výstavba silnic a bytové hospodaření". Za nezbytné také považuje skoncovat s "příliš represivními sklony" justičního systému; omezit by se mělo uplatňování vyšetřovací vazby i tresty odnětí svobody.

Nejpravděpodobnější příští prezident také slibuje zachovat silné Rusko jako velmoc, kterou v mezinárodní politice a ekonomice nebude možné obcházet a která bude s to zareagovat odvetou na všechny "jednostranné kroky, nepřihlížející k názoru a zájmům Ruska".