Mezinárodní měnový fond se dohodl s Ukrajinou na poskytnutí dvouletého záložního úvěru v objemu 14 až 18 miliard dolarů (279 až 359 miliard korun). Dohoda s MMF by měla uvolnit zemi přístup k dalším úvěrům, celkem by měla Ukrajina získat až 27 miliard dolarů.
"Mise dosáhla dohody na personální úrovni s představiteli Ukrajiny o programu ekonomických reforem, které mohou být podpořeny dohodou o dvouletém záložním úvěru s MMF," uvádí se v prohlášení MMF. Dohodu ještě nyní musí schválit vedení a výkonná rada MMF. Očekává se, že výkonná rada bude o dohodě jednat v dubnu.
Přesná částka bude podle prohlášení MMF stanovena poté, co ukrajinská vláda předloží svůj návrh reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a vytvořit podmínky pro udržitelný růst, a bude jasné, kolik peněz obdrží Ukrajina od dalších zemí. Země skupiny G7 slíbily Ukrajině finanční pomoc ve spolupráci s MMF.
Fond ve své zprávě upozornil, že deficit bilance běžného účtu Ukrajiny loni činil devět procent hrubého domácího produktu a slabá konkurenceschopnost země způsobila stagnaci vývozu i HDP. Devizové rezervy země na počátku letošního roku klesly na kriticky nízkou úroveň. MMF však rovněž dodal, že po měsících ekonomických a politických nejistot se zemi podařilo dosáhnout určité stability.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že země je na pokraji ekonomického a finančního bankrotu, a pokud by země nepřijala kroky doporučené MMF, mohla by ekonomika letos klesnout až o deset procent. Vážným problémem pro ekonomiku bude podle něj očekávané zvýšení cen plynu z Ruska od 1. dubna o 79 procent na 480 dolarů za 1000 metrů krychlových. Inflace se má letos pohybovat v rozmezí 12 až 14 procent.
Vládní reformy se mají podle MMF zaměřit na několik oblastí, a to měnovou politiku, směnný kurz, finanční sektor, fiskální politiku, energetický sektor a řízení státu, transparentnost a podnikatelské klima.
MMF v roce 2011 zmrazil dohodnutý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard dolarů, protože Kyjev tehdy odmítl uskutečnit některé reformy. Fond požadoval mimo jiné snížení obrovského fiskálního deficitu, uvolnění směnného kurzu a postupné rušení energetických dotací. Ve středu vláda oznámila, že zvýší ceny plynu pro domácnosti od 1. května o 50 procent a další zdražování plynu bude pokračovat až do roku 2018.
Zdražení plynu je velmi nepopulární u obyčejných Ukrajinců, kteří si zvykli za sovětské éry na dotované ceny plynu.
Mise MMF dorazila na Ukrajinu po únorovém převratu na počátku minulého měsíce. Nová ukrajinská vláda má problémy udržet ekonomiku země nad vodou a situaci ještě dále zhoršilo převzetí ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Ukrajinští činitelé uvedli, že země bude během příštích dvou let potřebovat finanční pomoc kolem 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun), aby odvrátila státní bankrot.
Neochota ukrajinské vlády zvýšit ceny plynu pro domácnosti byla jedním z důvodů, proč MMF zmrazil v roce 2011 předchozí uvěrový program pro Kyjev.
