Moskvu znepokojují úvahy o možných dodávkách amerických zbraní Ukrajině, což by znamenalo hrozbu pro mír na Donbasu, ale také ohrožení bezpečnosti Ruska. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič. O možnosti poskytnout zbraně Ukrajině a o tom, jaký by to mělo dopad, se tento týden jednalo v jednom z výborů amerického Kongresu.
"Ruské ministerstvo zahraničí je vážně znepokojeno informacemi o záměru USA zahájit rozsáhlé dodávky zbraní na Ukrajinu... Dodávky výzbroje nejen hrozí zhroucením příměří a novou eskalací na jihovýchodě, ale také ohrožují bezpečnost Ruské federace, o čemž jsme už opakovaně hovořili," řekl mluvčí.
Lukaševič rovněž uvedl, že se do Javorivského výcvikového prostoru ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny přesouvá z Itálie 300 příslušníků 173. výsadkové brigády ozbrojených sil USA. Tato jednotka má prý cvičit ukrajinské vojáky v "používání zámořské vojenské techniky".
"Takže američtí vojáci jsou už na Ukrajině. Je zřejmé, že vůbec nemají v úmyslu přinést do této země mír," prohlásil ruský mluvčí.
Situaci na východě Ukrajiny, ruské roli v ukrajinské krizi a případnému poskytnutí zbraní Kyjevu se v posledních dnech intenzivně věnuje americký Kongres.
Středečního slyšení v jednom ze senátních výborů se mimo jiné zúčastnil i čelný představitel ruské opozice Garri Kasparov, který důrazně vyzval k rozšíření izolace ruského prezidenta Vladimira Putina a k vyzbrojení Ukrajiny.
"Nemůžete vyjednávat s rakovinou. A jako rakovina musejí být Putin a jeho elita odříznuti," prohlásil bývalý šachový velmistr, zjevně rozzlobený nedávnou vraždou svého přítele a dalšího předáka ruské opozice Borise Němcova v Moskvě. V souvislosti s tímto zločinem také zdůraznil, že "Putin a jeho elita si po 15 letech u moci myslí, že mohou dělat všechno, že není žádná červená čára".
Chudá Ukrajina zvýší početní stavy vojska
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který umožňuje rozšířit početní stav armády zhruba o třetinu. Právní akt vstoupí v platnost poté, co ho podepíše prezident Petro Porošenko, který tak nepochybně učiní, neboť návrh Nejvyšší radě sám předložil.
Premiér Arsenij Jaceňuk v lednu sdělil, že připravený návrh počítá se zvýšením početního stavu ukrajinských ozbrojených sil o 68 tisíc lidí.
S rozšířením armády souhlasilo 270 zákonodárců, přičemž nutná byla podpora alespoň 226 členů parlamentu. Právní předpis podle citace agentury Ukrinform uvádí, že početní stav se stanovuje v rozsahu, "který nepřekračuje 250 tisíc lidí, z toho 204 tisíc vojáků".
Zákon ovšem rovněž stanoví, že se velikost armády může v určitém období na základě prezidentem vyhlášené mobilizace zvýšit o osoby povolané k výkonu vojenské služby.
Ve zdůvodnění zákona se uvádí, že toto rozšíření ozbrojených sil je nezbytné "k včasnému vytvoření a nasazení určitých seskupení vojsk k odražení ozbrojené agrese a likvidaci ozbrojeného konfliktu".
Ukrajinské ozbrojené síly čelí na východě země proruským separatistům, kteří kontrolují část Doněcké a Luhanské oblasti. Západ a Kyjev tvrdí, že Moskva povstalce podporuje, a to zbraněmi i příslušníky pravidelné ruské armády, a že tudíž jde o ruskou vojenskou agresi. Ruské vedení taková obvinění opakovaně odmítá.
