Výměna moci v Kyjevě. Vůdce ukrajinské opozice Viktor Janukovyč se stal vítězem nedělních prezidentských voleb. Po sečtení 99,27 procent odevzdaných lístků získal 48,76 procenta hlasů, zatímco jeho soupeřka Julija Tymošenková 45,66. Premiérka už tak dosavadní ztrátu nemůže kompenzovat.
Janukovyč sám se naopak už dnes brzy ráno vyhlásil vítězem hlasování. Tymošenková to však odmítla s tím, že "je příliš brzy dělat jakékoliv závěry". Své stoupence vyzvala, aby bojovali za každý hlasovací lístek. Očekává se, že v případě těsného výsledku Tymošenková vítězství svého konkurenta neuzná a bude se dožadovat u soudu přepočítání hlasů.
Tisková konference, kterou Tymošenková původně ohlásila na 12.00 SEČ, byla odložena na 16.00 SEČ. Není však jasné, zda premiérka chce uznat porážku a blahopřát vítězi, jak je to v demokraciích obvyklé. Podle dosud neoficiálních vyjádření z volební komise se už na konečném vítězství Janukovyče těžko něco změní.
Necelé čtyři a půl procenta hlasujících označilo na volebním lístku kolonku „proti všem".
Jeden ze členů volební komise sdělil, že komise zatím nemá žádné informace o rozsáhlých podvodech, před nimiž obě soupeřící strany předem varovaly. Přesto očekává, že neúspěšný kandidát u soudu výsledky napadne. "V souladu s tradicemi ukrajinských voleb poražený nikdy prohru nepřijímá," připomněl ještě před uzavřením volebních místností.
Volební pozorovateleé z Rady Evropy a Evropského parlamentu prohlásili, že nemají žádné poznatky o manipulacích při hlasování.
Přesto se na Ukrajině objevily hlasy, že volby zmanipulovány byly - a sice ve prospěch Janukoviče. I kdyby tomu tak bylo, nemá dnes už Tymošenková téměř sílu zmobilizovat masy, aby vyšly do ulic, jak tomu bylo před šesti lety.
Janukovyčovo vítězství mohlo v zemi obnovit do velké míry vliv Moskvy. Za nynějšího vedení se Ukrajina snažila vytvářet úzké vztahy se Západem a naopak uzavřít období politických dějin, které vyvrcholilo oranžovou revolucí.
Prozápadně orientovaný odstupující prezident Viktor Juščenko, který společně s Tymošenkovou vedl před léty takzvanou oranžovou revoluci, však minulý měsíc v první kole voleb hlavy státu na celé čáře propadl.
Podle pozorovatelů nejde o to, že by Ukrajinci přestali podporovat politické a ekonomické cíle oranžové revoluce, ale spíše o to, že jsou hluboce zklamáni tím, jak vedení při realizaci slibovaných reforem zklamalo.
Volební účast v neděli překročila 69 procent, a byla tak asi o tři procenta větší než v lednovém prvním kole.
Janukovyč je považován za stoupence sblížení s Ruskem a jeho volební základnou je průmyslový ukrajinský východ a jižní část země osídlená rusky mluvícím obyvatelstvem. V zahraniční politice šéf Strany regionů odmítá spojení své země s NATO a prosazuje "vyváženou" politiku vůči Západu i Moskvě.
Během volební kampaně, která začala v polovině loňského října, Janukovyč vyzýval k zavedení ruštiny jako státního jazyka spolu s ukrajinštinou, k dohodě s Moskvou ohledně sporné ruské námořní základny v Sevastopolu a k větší toleranci k působení ruské pravoslavné církve na Ukrajině. Ruská agentura ITAR-TASS v neděli napsala, že volba Ukrajinců nepochybně otevře novou kapitolu ve vztazích s Moskvou.
Ukrajinští voliči během kampaně neprojevovali zvláštní náklonnost k žádnému z obou kandidátů. Hlasování nicméně potvrdilo rozdělení země na dvě poloviny - západní, bližší evropským standardům a východní, sympatizující s Ruskem. Podle mínění některých západních novinářů dnešní volba znamená příklon k východní variantě a konec éry oranžové revoluce.
Bojovník Janukovyč - životní data |
Převážně agrární a chudší západ, který se zahalil do oranžové barvy, podporoval poraženého Viktora Juščenka, "modré", rusky mluvící průmyslové regiony na východě země zase Janukovyče. Dočasné usmíření přineslo až ústavní přerozdělení moci ve prospěch parlamentu.
|
Foto: webové stránky Janukovyče, ČTK/AP