Nabalzamované tělo bolševického revolucionáře Vladimira Iljiče Lenina by mělo zmizet z mauzolea u kremelské zdi. Žádá to alespoň bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov. Chtěl by pro prvního sovětského vůdce standardní pohřeb.
Leninovo tělo je vystaveno ve skleněné rakvi od roku 1924, kdy zemřel. Jeho neustálá přítomnost přímo v srdci Moskvy vyvolává spory již od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Rudý buřič stál u zrodu prvního komunistického státu světa, který vydržel 74 let, a právě Gorbačov sovětskou éru zakončil. Dnes sedmasedmdesátiletý státník prohlásil: „Dívám se na to tak, že bychom neměli hned teď začít kopat hrob. Ale nezbytně přijde doba, kdy mauzoleum ztratí svůj význam a Lenina pohřbíme. Předáme ho zemi, tak jak si přála jeho rodina."
Osud Leninova mauzolea stále zůstává i v moderním Rusku zatížen emocemi. Komunisti jsou pořád druhou největší politickou stranou v zemi a žádný z dosavadních ruských prezidentů se k odstranění skleněné rakve s dávno mrtvým stratégem rudé revoluce neodhodlal.
První postsovětský prezident Boris Jelcin sice mluvil o odstranění Leninova těla, avšak silné sentimentální cítění lidu mu v tom zabránilo. Nakonec se rozhodnutí vyhnul a přenechal ho svému nástupci.
Vladimir Putin rovnou prohlásil, že téma je stále příliš živé a emotivní. S požadavkem pohřbít Lenina neuspěla ani ortodoxní církev a Dmitrij Medveděv, nový první muž Ruska, se zatím k tématu nevyjádřil.
Michail Gorbačov také vyzval ke stavbě muzea, které by připomínalo desítky milionů životů zmařené Josifem Stalinem. Ten byl po své smrti uložen vedle Lenina, ale v roce 1961 ho z jeho katafalku komunisti odstranili.
Muzeum by podle Gorbačova mělo vzniknout v jedné z nejznámějších komunistických věznic, moskevské Butyrce. Zde trávil čas za mřížemi s dvaceti tisíci dalšími například spisovatel Alexander Solženicyn.
Foto: archiv
