Ukrajina začala tento týden budovat ochranné a výstražné systémy na hranicích s Ruskem, které mají v budoucnu znemožnit pronikání ozbrojenců a ruských vojenských "dobrovolníků" na ukrajinské území. Mezi vojenský experty ve světě převažuje názor, že z vojenského hlediska je "zeď" v podstatě nesmyslná.
Podle informace kyjevské Rady národní bezpečnosti a obrany bude součástí složitého a nákladného zařízení 1500 kilometrů komunikačních linií, 8000 okopů pro speciální techniku a 4000 pozorovacích stanovišť. Délka pozemní ukrajinsko-ruské hranice přesahuje 1500 kilometrů.
Za nejcitlivější sektor označuje Kyjev hranici mezi Ruskem a Doněckou a Luhanskou oblastí, která je dlouhá přes 400 kilometrů. Budování hraničních zábran ale začalo mimo oblast bojové zóny, první výkopové práce byly zahájeny v Charkovské oblasti. Samotný Donbas, který je od dubna místem proruského povstání separatistů, přijde podle ukrajinské vlády na řadu po urovnání konfliktu.
I tak je ale zatím málo pravděpodobné, že by ochranná zařízení v Luhansku a Doněcku na hranici s Ruskem v dohledné době vznikla.
Základem se má stát příkop široký čtyři a hluboký dva metry, který bude doplněn pozorovatelnami s elektronikou. Plánují se ale i další opatření včetně minových polí. Na hranicích Donbasu má navíc jít o systém zátarasů se signalizačními přístroji schopnými varovat před nebezpečím i v noci. K práci na budování hraničních příkopů chce ukrajinské ministerstvo vnitra povolat nezaměstnané.
Při financování náročného procesu Ukrajina podle premiéra Arsenije Jaceňuka počítá se zahraniční pomocí. V tomto smyslu se už Jaceňuk nepřímo obrátil na EU. Peníze má Kyjev jen pro budování první etapy, podle Jaceňuka vláda zatím uvolnila na budování hraničních zařízení prvních 100 milionů hřiven (přes 160 milionů korun).
Náklady na kyjevskou "čínskou zeď" budou ohromné, zatím je nikdo kvalifikovaně a důvěryhodně nevyčíslil. Ukrajinské hospodářství je přitom v recesi a vláda potřebuje peníze zoufale jinde.
