Raději potmě, než s elektřinou z Ukrajiny. Krym má prý jasno

Devět z deseti obyvatel Krymu raději přetrpí vypínání proudu, než aby přistoupili na podmínky Kyjeva pro uzavření nové dohody o dodávkách ukrajinské elektřiny na poloostrov, který v březnu 2014 anektovalo Rusko. Vyplývá to z průzkumu, který na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina podnikla na Krymu ruská státní sociologická společnost VCIOM. Kyjev prý požadoval, aby v novém kontraktu bylo napsáno, že Krym je součástí Ukrajiny.

"Celkově to dopadlo tak, že 6,18 procenta dotázaných si přeje kontrakt podle ukrajinského znění, zatímco 93,2 procenta uzavření dohody nepodporuje," řekl ředitel VCIOM Valerij Fjodorov na tiskové konferenci. Dodal, že 94 procent dotázaných je ochotno snášet dočasné potíže, opačný názor vyjádřilo 5,4 procenta obyvatel Krymu. Tyto výsledky VCIOM předal Putinovi.

Telefonický průzkum se odehrál na Silvestra a dnes. Statistická odchylka prý nepřesahuje 2,4 procenta. Fjodorov tvrdí, že průzkum lze považovat za reprezentativní: "Lidé byli střízliví, opilé hlasy jsme nezaznamenali," řekl.

Ukrajina v předvečer Nového roku opět přerušila dodávky elektřiny na Krym. V důsledku toho se od středečního večera bez elektřiny ocitla Jevpatorija a řada dalších měst a obcí na severozápadě poloostrova. Omezení pocítil i Sevastopol a další místa.

Poslední den roku nicméně byl i posledním dnem, kdy ještě platila dohoda o dodávkách ukrajinské elektřiny na anektovaný poloostrov. Před případným uzavřením nového kontraktu Putin nařídil uskutečnit sociologický průzkum mezi obyvateli Krymu, zda by souhlasili s tím, že dohoda bude obsahovat i větu, že poloostrov patří Ukrajině, jak požaduje Kyjev. Anebo zda se raději smíří s "dočasnými potížemi, vyvolanými nepatrnými výpadky dodávek elektřiny během příštích tří až čtyř měsíců".



Krym se ocitl bez proudu už minulý měsíc, kdy krymští Tataři poškodili na jihu Ukrajiny dva sloupy dálkového vedení. Elektřinu dostávala z náhradních zdrojů zhruba jen polovina z více než dvou milionů obyvatel Krymu, který Rusko zabralo předloni v březnu, a to po svržení proruského prezidenta v Kyjevě.

Krymský gubernátor tehdy kvůli nepřipravenosti úřadů čelit situaci vyhodil z místní vlády ministra energetiky - za války by jej prý nechal zastřelit.

Rusko v reakci na ukrajinskou energetickou blokádu poslalo na poloostrov generátory a prezident Putin počátkem loňského prosince osobně spustil první linii dálkového podmořského vedení z ruské pevniny. Nejpozději do léta má být Krym zcela nezávislý na ukrajinských dodávkách.

Ukrajinským energetikům tak hrozí ztráta trhu, který jim za prvních devět měsíců loňského roku vydělal v přepočtu asi 300 milionů Kč.